Příběh: Venkovský dům č. 34
Studený vítr se třás, jakoby nesl tajemství starých dnů k úšklebnému oknu důmku na Mysliboře. V této chvíli, kdy večerní mraky zastřely sluneční paprsky, se dovnitř valil záhadný hlas — nebo spíše připomínka hlasu. Otec Jiřík, nyní již mrtvý dávno let, znovu prochází myslmi syna…
Příběh se váže k památce
Venkovský dům č. 34
Zobrazit památku