Intro

Na řece Olši, kde Slezsko potichu dýchá,

stojí město, co se rádo samo sobě usmívá.

Verse 1

Fryštát tu stával už tisíc let,

knížecí hrad hlídal kraj i svět,

Piastovci tady měli svůj rod,

Olše znala od pradávna mnohý brod.

Chorus

Karviná, Karviná, srdce Slezska bije,

i když nás nikdo nezná, tady se dobře žije,

Karviná, Karviná, hlavu nosíme hrdě,

z hornické vsi jsme rostli tvrdě.

Verse 2

Rok devětačtyřicet devět, to byl den,

kdy Karvinná se stěhovala jako sen,

na Horní Předměstí, blíž k Fryštátu, blíž k nám,

Ráj, Darkov, Staré Město - spojili se tam.

Chorus

Karviná, Karviná, srdce Slezska bije,

i když nás nikdo nezná, tady se dobře žije,

Karviná, Karviná, hlavu nosíme hrdě,

z hornické vsi jsme rostli tvrdě.

Bridge

Zimní stadion, sedm a půl tisíce míst má k mání,

jenže hraje tam zatím jenom mládež bez váhání,

zato házená sbírá tituly bez ustání,

sedmkrát v řadě mistr - to je důvod k oslavování.

Chorus

Karviná, Karviná, srdce Slezska bije,

i když nás nikdo nezná, tady se dobře žije,

Karviná, Karviná, hlavu nosíme hrdě,

z hornické vsi jsme rostli tvrdě.

Outro

Zátopková, Němcová, holky z Karviné umí,

a Karviná zpívá dál, i když ji cizí nerozumí,

na řece Olši stojí město hrdé,

Karviná, Karviná - naše srdce tvrdé.