Příběh: budova Ústavu makromolekulární chemie

Otoč tou páčkou, Ludvíku, nebo nám celá ta křehká mozaika zítra ráno rozkvete pod rukama v nekontrolovatelnou kaši. Chemik Ludvík Borovička ucukl prsty od studeného kovu, jako by se popálil o žhavý uhlík. V úzké chodbě vonící po čerstvém betonu, štiplavých ředidlech a vařené káv…