Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Dům Čp. 86
  • Příběh: Dům čp. 86

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Dům čp. 86
Smyšlený příběh

Příběh: Dům čp. 86

Příběh: Dům čp. 86
❧

„Tady to končí, Matyáši, víc dál už do těchto chodeb nekročím!“ vykřikl správce domu a prudce zastavil svou olejovou lampu. Světlo vrhlo dlouhé, tančící stíny na vlhké stěny z temného rulovního kamene. Matyáš však neposlechl. V nose cítil pronikavý pach starého prachu a studeného kamene, který zde přetrval staletí, možná ještě od dob rytířů v bílých pláštích.

Krok za krokem postupoval hlouběji do podzemí domu čp. 86. Pod nohama mu křupaly drobné kamínky a z prostoru kolem něj sálal mrazivý chlad, který mu proslanzev všívostně vnikal pod barokní kabát. Matyáš nebyl zvyklý ustrašenosti; jako mladý učenc hledal v těchto sýpkách odpověď na otázku, která ho trýznila už měsíce. Hledal vchod do zapomenutého světa, o kterém mluvily jen roztrhané lístky starých spisů.

Zastavil se u pískovcového portálu, který vypadal, jako by ho do tvrdé skály vloupal samotný ďábel. Prsty přejel po hrubém povrchu kamene a vteřinu poté uslyšel zvuk, který mu zastavil srdce. Byl to tichý, rytmický zvuk, připomínající šeptání stovek lidí, kteří mluvili současně, ale tak tiše, že šlo o hranici slyšitelnosti. Zvuk nepocházel z chodby, ale z hloubky země pod jeho botami.

„Kdo tam je?“ zakřičel Matyáš a hlas se mu rozbil o studené stěny.

Odvepřil těžký kovový klet a sestoupil do prostoru, kde se vzduch náhle změnil. Už to nebyl jen chlad a prach. Cítil jemnou, sladkou vůni vyhlášeného kadidlového dýmu, přestože v těchto sklepích nebyl zapálenen žádný sál ani svíce. Před ním se rozprostíral sál, který by neměl existovat. Bylo to místo vyražené hluboko v podloží Kadaně, kde se stěny spojovaly v dokonalý oblouk.

Uprostřed sálu stál muž. Měl na sobě oděv, který do té doby nepatřil – bílý plášť s rudým křížem, čistý a bez jediného záhybu, jako by právěteď sestoupil z nebes. Muž nepromluvil, pouze zvedl ruku a ukázal na stěnu, kde byla vyryta mapa města, ale ne taková, jakou Matyáš znal. Ulice se kroutily jiným směrem, domy měly jiné tvary a středem všeho byl právě tento dům, z nějž vyzařovaly neviditelné nitě k ostatním stavbám náměstí.

Matyáš udělal krok vpřed, aby mapu zblízka prozkoumal. V momentě, kdy se jeho prst dotkl studeného kamene, pocítil prudký elektrický proud, který mu vyrazil dech. V hlavě mu zazněla tisíce hlasů, zprávy o nemocných, o rytířských slibech a o tajemstvích, která měla zůstat pohřbena hluboko pod dlážděním. Když prudce vytrhl ruku a znovu pohlédl na postavu v bílém plášti, sál byl prázdný.

Zůstal tam sám, v tichu, které bylo téměř hmatatelné. Jediné, co po návštěvníkovi zbylo, byla malá, horká mince z neznámého kovu, která ležela přesně tam, kde před chvílí stál muž. Matyáš ji zvedl a pocítil, jak do něj proudí zvláštní klid, ale zároveň i neuhasitelný hlad po pravdě.

Vyběhl zpodzemí zpět do barokních prostor domu, kde ho stále čekal vyděšený správce. Matyáš se mu nepodíval do očí. V ruce svíral mince a v mysli měl obraz mapy, která mu ukázala, že dům čp. 86 není jen budovou, ale srdcem něčeho mnohem většího, co stále tluče hluboko v zemi.

Když se později snažil najít cestu zpět k onomu pískovcovému portálu, zjistil, že chodba, kterou přišel, končí slepou zdí. Kameny do sebe zapasovaly tak dokonale, jako by tam nikdy žádné dveře nebyly. Matyáš však stále v kapse cítil teplo té cizí mince a věděl, že v hloubce pod budovou finančního úřadu stále někdo hlídá vchod do světa, který se rozhodl zmizet z povrchu země.

Kdo dnes přistoupí k fasádě domu U Svaté Trojice, možná pocítí pod nohama jemné chvění, které není způsobeno žádnýmvozem ani lidmi, ale šeptem, které stále hledá cestu nahoru.

✦
Příběh se váže k památce Dům čp. 86 Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)