Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Fidlovačka

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Fidlovačka
Smyšlený příběh

Příběh: Fidlovačka

Příběh: Fidlovačka
❧

„Když jsi mi řekl, že v tom parku leží něco, co se nedá pochovat, myslel jsem na kostry.“

Já, Štěpán z Nusel, jsem tehdy jenom smál a otřel si pot z čela o rukáv. Bylo to na začátku května, kdy se louka ještě kouřila od jarního spálení, a vůně vlhké země se mísila s pachem praženého chleba z blízké pekařny. „Nic takového tu není,“ řekl jsem, ale v duchu jsem si uvědomil, že bych raději nechal tuhle věc spát. Protože ten, kdo mluvil, byl Matěj z Folimanky – člověk, který měl zvyklost vyprávět příběhy, které nikdo nechtěl slyšet.

„Viděl jsem ho,“ řekl Matěj a jeho prsty se začaly třást, i když venku bylo teplo. „Ve středu po Velikonocích, když tam stavěli fidlovačku. Bílý jako vápno, jenže s očima… jako by ho někdo vypral z těla.“ Já jsem se usmál, ale jeho pohled mě uchopil jako ledová ruka. „Nebyl to duch. Nebyl to ani mrtvec. Byl to… švec.“

V tom okamžiku jsem pochopil, že Matěj nemluví o obyčejném člověku. Ševci z Nusel byli pověstní svými triky – a tím myslím nejenom šití. Každoročně, když císařský dekret přikázal stavět fidlovačku, sbírali se kolem ní nejenom řemeslníci, ale i ti, kteří věděli, jak z kůže vyrobit něco, co se nedá vidět. A tento člověk – nebo věc – byl jejich dílo.

„Co jsi udělal?“ zeptal jsem se, i když jsem věděl, že odpověď nebude příjemná.

Matěj se podíval k divadlu, kde už tehdy hráli hry plné zpěvů a smíchu. „Nic. Jen jsem ho nechal tam, kde ho našel. U toho stromu, kde visí ševcovské nástroje.“ Jeho hlas zněl prázdně, jako by mu někdo vysál duši. „Ale když jsem se ráno vrátil, byl pryč. A na jeho místě ležela jenom jedna věc – stříbrný potěh, který nikdo neznal.“

Tentýž večer jsme šli s dalšími muži na louku. Bylo tam klidno, až nebezpečně. Stromek fidlovačky stál osamoceně, ozdobený dřevěnými noži a jehlicemi. Když jsem se dotkl kůry, moje prsty se přilepily k vlhkému dřevu, jako by mě něco tahalo dovnitř. „Je tu ještě,“ šeptal Matěj. „Cítíš to?“

A já jsem cítil. Vůni staré kůže, šupinami se slupící, a něco jiného – jako by se vzduch kolem nás rozptýlil, a my jsme náhle stáli v jinou dobu. Slyšel jsem hudbu – ne z divadla, nýbrž z nějakého neslyšného zdroje, jako by někdo hrál na neviditelnou fidlu. Potom jsem uviděl stín. Bílý, jako popel, a pohyboval se mezi stromy tak, že jsem věděl: není to člověk. Je to něco, co ševci vyrobili, aby se nikdy nevrátilo.

„Musíme ho zničit,“ řekl jsem. „Předtím, než začne lákat další.“

Matěj se jenom zasmál. „Již je pozdě. On už láká. A ty víš proč.“ Jeho oči se upířily na divadlo, kde právě zněla první slova české hymny. „Protože fidlovačka není jenom stromek. Je to dveře.“

Když jsme odcházeli, zůstal jsem stát u kašny. Voda tam stříkala v kruhu, jako by se snažila vymazat nějakou stopu. A já jsem věděl: ten, kdo se sem vrátí, už nebude moci odejít. Protože fidlovačka nechce hosty. Chce si je nechat.

Dnes, když procházím parkem, slyším někdy v noci hudbu, která není hudbou. A když se podívám na stromy, vidím mezi nimi stín, který se usmívá. Divadlo stále stojí, lidé tam chodí a zpívají. Ale někde tam, kde kdysi stála fidlovačka, čeká něco, co nikdy neodpustí.

A já se ptám: Co se stalo tomu ševci, který ho vyrobil? A proč se mu nikdy nepodařilo ho zničit?

✦
Příběh se váže k památce Fidlovačka Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)