Příběh: Gloriet na Jánské výši ve Všenorech
Prsty se jí zachvěly, když se pokusila v hladké kůře sloupů najít jediné místo, kde by se neusazoval prach z letních cest. Jan Nolč stál jen o krok za ní, jeho dech byl klidný, ale v tichu mezi vinicemi zněl jako šelest listí v korunách stromů. Slunce se opíralo do osmi dórských…
Příběh se váže k památce
Gloriet na Jánské výši ve Všenorech
Zobrazit památku