Příběh: Kolonáda (Luhačovice)

Bedřich sevřel prsty studený povrch sloupe z umělého mramoru a zatajil dech. Sledoval špičku své boty, jak přesně dopadala na hranu keramické mozaiky. Jeden krok vlevo, dva vpřed, zastavení. V hálě Vincentka v tu chvíli neznělo nic než vzdálené šumění pramenů a tlumený šepot láze…