Příběh: Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Obděnice)
Prsty se mi třásly, když jsem konečně sevřel chladný okraj žulové kropenky u vchodu, jako by mě ten kámen mohl udržet v tomto světě, ze kterého jsem se už dávno rozhodl zmizet. Vzduch v Obděnicích byl těžký, prosycený pachem tlejícího listí a blížící se bouře, která se jako černá…
Příběh se váže k památce
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Obděnice)
Zobrazit památku