Příběh: kostel svatého Jana Křtitele (Domašov)
Karel Matějka klečel před oltářem, jeho ruce svíraly dřevěnou područku modlitební lavice, jako by se bál, že ji pustil, spadne do propasti své vlastní beznaděje. Slabé světlo pronikající skrze barevná okna kostela svatého Jana Křtitele vrhalo na jeho tvář barevné stíny, ale nic nemohlo osvětlit tmu, která se usadila v jeho duši. Vůně starého dřeva a vosku naplňovala vzduch, ale Karel ji téměř nevnímal, jeho smysly byly zahlcené tíhou vlastních myšlenek.
"Proč, Pane?" šeptal Karel, jeho hlas byl téměř neslyšitelný, ale v tichu kostela zněl jako výkřik. "Proč mě opouštíš, když mě nejvíce potřebuji?" Jeho slova se ztrácela v prostoru, ale on je opakoval, jako by čekal na odpověď, která nikdy nepřijde.
Náhle se Karel otočil, jeho oči letaly po kostele, jako by hledal někoho, kdo by mu mohl pomoci. Jeho pohled padl na obraz Stětí svaté Barbory, visící na hlavním oltáři. Obraz byl krásný, ale Karla fascinoval zejména klid a mír, který z něj vyzařoval. On sám cítil pouze zoufalství a beznaduji.
Karel vstal, jeho nohy ho nesly k oltáři, jako by ho k němu táhla neviditelná síla. Před obrazem se zastavil, jeho oči se upíraly do tváří svaté Barbory. V té chvíli cítil něco nezvyklého, jako by se kolem něj udál zázrak. Světlo z barevných oken se změnilo, stalo se jasnějším a teplejším, a Karel cítil, jak se jeho srdce začíná plnit nadějí.
"Je možné," zašeptal Karel, "že stále existuje cesta ven z tohoto pekla?" Jeho slova zněla jako modlitba, a on je opakoval, jako by doufal, že je někdo vyslechne.
V té chvíli se ozvalo slabé zvonění, které se linulo z věže kostela. Karel se otočil, jeho oči hledaly zdroj toho zvuku. Když se opět obrátil k oltáři, uviděl něco, co ho přimělo zatajit dech. Na okraji obrazu se objevila slabá skvrna, jako by někdo maloval další odstín na tváři svaté Barbory. Karel cítil, jak se jeho srdce rozbušilo, a on nevěděl, zda je to náhoda, nebo něco víc.
Karel Matějka odcházel z kostela, jeho oči stále hledaly odpověď na otázku, která mu zněla v hlavě. Věděl, že se do toho kostela vrátí, protože musel najít odpověď na to, co se tam stalo. A možná, že najde i odpověď na svou vlastní otázku: bylo to opravdu jen náhoda?