Příběh: Kostel svatého Jana Nepomuckého (Mladá Boleslav II)

Matějův dech v chladném interiéru připomínal krátké, trhané špičáky mlhy. Každý krok po kamenné podlze zněl v prázdnotě sálu jako údery kladiva do hrobu. V kapse se mu ruka třásla, když prsty svíral těžký, neoprávněný stříbrný kalich, jehož chlad se zdál pronikat až k jeho kostem…