Příběh: Kostel svatého Prokopa (Volevčice)

**Když se Jarek z Bečova vrátil z pole, věděl, že už nemůže utíkat.** Volevčické pole vonělo mokrým jílkem a hořkými bylinami, které mu přilnuly k koženým kalhotám. V ruce držel plátěný vak, těžký jako hřích – v něm leželo to, co mu kněz v Bečově nedovolil vzít s sebou. *Dobrovo…