Příběh: Máchovy sady

**Když se na mě z věže kláštera dívaly oči, které tam neměly být.** Nebylo to světlo svíček, které se odráželo od kamenných stěn, ale něco studeného, jako by se v nich promítal měsíc, i když za mnou ještě hořely ohňové misy. Bratři mi řekli, že je to jen omyl, že já vidím, co ne…