Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Morový Sloup V Telči
  • Příběh: Morový sloup v Telči

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Morový sloup v Telči
Smyšlený příběh

Příběh: Morový sloup v Telči

Příběh: Morový sloup v Telči
❧

„Kde jsi to schovala, ty stará blázne?!“ křik Matyáše rozrazil ticho náměstí, zatímco jeho těžké boty duněly o dlažební kameny. V rukou svíral prázdný pergamen, který mu zbezeně plával v prstech. Před ním stála žena, jejíž tvář byla hlubokými vráskami rozrytá jako stará kůra dubu, a jen klidně hleděla vzhůru, kde se do modra nebe rýsal čerstvě dokončený kámen.

Zuzana Hodová se ani nepohledla na muže, který ji zastavil. Její zrak byl upřen na vrchol nového sloupu, kde v záři slunce stála Panna Maria. Vzduchem se nesla těžká vůně tlejícího dřeva z blízkých dílen a vlhkost, která stoupala z hlubokých sklepů telčských domů. Matyáš, její vzdálený příbuzný, který do města přijel hned, jak slyšel o její smrti a následném závětu, chtěl své zlaté mince. Tisíc zlatých, suma, která by mu koupila svobodu od dluhů a život v luxusu, zmizela v okamžiku, kdy byla poslední mince zaplacena sochaři Davidu Lipartovi.

„Ty jsi ty peníze vrhla do kamene!“ zasyčel Matyáš a přistoupil k ní tak blízko, že Zuzana cítila pach levného tabáku a potu. „Kdo by platil za sloup, aby jen tak stál uprostřed náměstí a připomínal nám smrt? Řekni mi, kam jsi schovala zbytek, nebo přísahám, že tě nenechám v klidu odpočívat!“

Zuzana se pomalu otočila. Její oči byly jasné, téměř průzračné, jako by už dávno nepatřily tomuto světu. Usmála se, ale byl to úsměv, který mrazil hřbet. Ukázala vyhublým prstem na podstavec sloupu, kde v kameni ožívali svatí. Jan Nepomucký, Jakub, Roch i Šebestián hleděli do prázdna s výrazem, který vyvolával mrazení.

„Zlaté mince už nejsou mincemi, Matyáši,“ zašeptala hlasem, který zněl jako šustění suchého listí. „Proměnily se v modlitbu, která má váhu. Ale pokud hledáš poklad, hledej ho tam, kde se setkává bolest s nadějí. Jen pamatuj, že kámen vrací jen to, co do něj vložíš s čistým srdcem.“

Matyáš se rozletěl v hněvu. Věřil, že žena blázní, nebo že ho záměrně mýlí. Celou noc strávil u sloupu. Sledoval, jak se stíny svatých prodlužují přes náměstí, a v každém detailu sochařského umění hledal tajnou schránku, škvíru nebo skrytý mechanismus. Prsty mu krvácely z drbání v kameni, zatímco v dálce vyly psi a město utonulo v barokovém tichu.

Když však přišla půlnoc, stalo se něco, co Matyáš nedokázal vysvětlit. V momentě, kdy se měsíc ocitl přesně nad hlavou Mariánské sochy, uslyšel zevnitř sloupu zvuk. Nebyl to hluk praskajícího kamene, ale jasný, kovový zvuk, jako když jedna zlatá mince dopadne na druhou. Zvuk byl rytmický, pravidelný, jako tlukot srdce z čistého zlata.

Matyáš se vrhl k podstavci a přiložil ucho k chladnému pískovci. Zvuk byl silný, téměř hmatatelný. V tu chvíli však pocítil na rameni ledový dotek. Otočil se, ale za ním nikdo nebyl. Jen vítr rozvířil prach a v tichu náměstí zazněl tichý, ženský smích, který se zdál vycházet ze všech stran zároveň.

Ráno našli sousedé Matyáše v bezvědomí, ležícího u nohou svatého Rocha. Když se probudil, byl z něj stín bývalého člověka. Přestal mluvit o penězích, přestal mluvit úplně. Zbytek života strávil tím, že každý den v stejnou hodinu přicházel k sloupu, přiložil k němu ucho a naslouchal. Lidé z Telče říkali, že slyší, jak v kameni stále zvoní zlaté mince, které Zuzana Hodová darovala městu, ale které se nikdy nedaly vybrat.

Kdo dnes stojí u tohoto sloupu a v naprostém tichu přiloží ruku k chladnému kameni podstavce, může pocítit jemné chvění, jako by v hloubi žíly z pískovce stále tlouklo srdce ženy, která svou štědrost změnila v neukončitelné Räknadlo.

✦
Příběh se váže k památce Morový sloup v Telči Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)