Příběh: Panenský Týnec

**„Krev na kamenech nezmizí.“** Ruka se mu třásla, když ji položil na studený mramor. Prsty se mu přilepily na vlhké skvrny, které se vinuly po zdi jako čerstvě nalité víno. Ale to nebylo víno. To byla krev. A voněla po ní ještě dnes, po staletích, jako by ji někdo včera vytrysk…