Příběh: Petřínská rozhledna

Zaslechl jsem jen šust větru, když zvedl ruku a zařídil se na špičku černého lanu. Vzdálený hluk Prahy pod námi byl ztracen, a ještě více můj srdcí po skoku ze výtahu k ocelové konstrukci. Pod nohama se rozkládal panoramatický obraz města — Říp už hrozil z dálky, jako by střežil…