Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Pověst: Na Baště Sv. Jiří
  • Pověst: Na baště sv. Jiří

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Na baště sv. Jiří
Pověst

Pověst: Na baště sv. Jiří

Poslouchejte příběh
Pověst: Na baště sv. Jiří
❧

Traduje se, že bašta svatého Jiří nebyla svěřena ochraně světce pouhou náhodou. Staří strážci Pražského hradu si v zimních večerech šeptem vyprávěli příběh, který se prý odehrál za panování císaře Rudolfa II., toho podivínského vladaře, jenž plnil hradní komnaty alchymisty, hvězdopravci a všelijakými hledači tajemství. Byl to muž posedlý záhadami světa, a proto se není čemu divit, že i hradby kolem jeho sídla oplývaly zvláštní přízní onoho věku.

Říká se, že jedné noci na přelomu podzimu a zimy, kdy se mlhy z Vltavy plazily vysoko po svazích Hradčan a lampy na baštách blialy jen mdlým oranžovým světlem, spatřil jeden ze strážných na ochozu bašty svatého Jiří postavu v plné zbroji. Nebyla to lidská postava – anebo tedy nebyla zcela lidská. Jezdec na bělouši stál nehybně na koruně hradby, obrněn od přilby po ostruhy, s kopím namířeným kamsi do tmy dolů k městu. Strážný prý zkameněl hrůzou, ale pak si vzpomněl na jméno světce, jemuž je bašta zasvěcena, a pochopil. Nebylo to přízrak, co by škodil – bylo to znamení ochrany.

Druhého dne se po Hradčanech rozneslo, že nepřátelská vojska, která prý táhla od severu a chystala se využít noční mlhy k výpadu na město, se zastavila na dohled od hradeb a bez zjevného důvodu obrátila. Velitel nepřátelského oddílu, zajatý o několik týdnů později jinde, tvrdil, že na baště u Písecké brány uzřel rytíře s kopím a runoucím světlem za zády. Žádný z jeho mužů prý neměl odvahu postoupit blíže.

Pověst se pak vrstvila po generace. Každý, kdo žil v blízkosti bašty, znal pravidlo nepsané a přece závazné: o svátku svatého Jiří, dvacátého čtvrtého dubna, se na tom místě nesmí hlučet ani svářet spory. Prý se té noci otevírá jakási brána mezi světem živých a světem, kde sídlí věční strážci. Kdo by sváteční klid porušil hádkou nebo násilím, toho prý záhy potkala smůla – ztracený kůň, ztroskotaný obchod, nemoc v rodině. Zda to byla pouhá náhoda, nebo skutečná přímluva světce, se ovšem nedalo nikdy prokázat.

Když pak na počátku dvacátého století přišli dělníci s krumpáči a motykami a začali barokní hradby bourat, starousedlíci z okolí Písecké brány prý přihlíželi s tichým neklidem. Ne kvůli zdi samotné – ta byla dávno přežilá, zarostlá břečťanem a popraskána mrazem. Ale tušili, že s ní zmizí i cos nehmotného, cos, co tamní místo po staletí chránilo. Jedna stará žena, jejíž rodina obývala přilehlý domek od dob Marie Terezie, prý ještě v den demolice položila na první sundaný kámen větvičku jeřabin a potichu se pomodlila. Chtěla tím dát najevo, že se nezapomíná.

Na místě hradeb pak vyrostly elegantní vily a útulné zahrádky, celá luxusní čtvrť vonící lipovým dřevem a čerstvou omítkou. Park, který tu dnes nese jméno Charlotty G. Masarykové, šelestí za teplých letních večerů listy starých stromů a kolem chodí rodiče s dětmi, jak by na tom místě nikdy nic jiného nestálo.

A přece – místní lidé říkají, že o svátku svatého Jiří se tu ještě někdy zastaví procházející a na okamžik zadívají na prázdné nebe nad parkem, jako by v mlhavém stínu stromů hledali obrys obrněného jezdce.

Pověst o baště svatého Jiří vypovídá o místě, jež po staletí stálo na pomezí světského a posvátného, mezi kamenem pevnostní zdi a neviditelnou silou patrona bojovníků. Uchovává v sobě připomínku, že ochrana může mít podobu, kterou rozum neuchopí. A snad i to, že některá místa si pamatují svého strážce déle, než trvají jejich zdivo a kámen.

✦
Příběh se váže k památce Na baště sv. Jiří Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)