Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Rangherka

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Rangherka
Smyšlený příběh

Příběh: Rangherka

Příběh: Rangherka
❧

„Tohle je krádež v bílém plášti, žádný obchod!“ zařval Matěj z Vršovic a prudce švihl pěstí do vzduchu, až mu z rukávu vyletěl prach z cest. Stál uprostřed hlučného tržiště, kde se míchal pach čerstvého sýra, konského potu a vlhkého bláta z blízkých vinic. Před ním stál muž, který vypadal, že právě včera sestoupil z lodi z dalekého jihu. Měl na sobě látku tak jemnou a lesklou, že v ní tančilo slunce, i když kolem nich vládla šedivá mlha pražského podhůří.

Ital s jménem Giuseppe jen klidně zvedl obočí a prsty přejel po hladkém povrchu látky, kterou držel v rukou. Matěj, místní řemeslník s tváří rudou jako zralé jablko, chtěl jen své pozemky zpět, nebo alespoň spravedlivý peníz za to, že cizinec rozvrací kolem sebe neznámé stromy s velkými listy. Morušové sady, které Giuseppe vysazoval, vypadaly pro Matěje jako bláznovství. Kdo by chtěl pěstovat stromy, z nichž není víno ani chleb?

Kolem nich se shromáždil dav. Lidé se tlačili, šupali botami v blátě a sávali každé slovo. Vzduch vibroval hádkami obchodníků a křikem prodavačů zeleniny. Matěj věřil, že ho podpoří. Všichni v okolí věřeli v zvyky předků – vinice a sady, které znali. Ten cizinec však přišel s něčím, co nikdo nepochopil, ale co všichni tajně obdivovali.

„Podívejte se na tohlo,“ pronesl Giuseppe tichým, ale pevným hlasem a rozvinul metr hedvábí. Látka zaplavila prostor bílou září, která byla tak čistá, až se lidé v davu na okamžik utišili. „Tohle není jen látka. Je to budoucnost tohoto místa. Z těchto listů, které vy považujete za plevel, vznikne zlato, které se lze nosit na kůži.“

Matěj zvrhl hrdlem. „Zlato z listů? Vy jste šílenec! Tady se pěstují hrozny, ne nějaké včely, co žerou stromy!“

V tu chvíli přistoupil k nim místní správce, muž s tlustým břichem a zlatým prstenem na prstu, který rozhodoval o tom, kdo smí na tomto kousku země budovat a kdo musí odejít. Matěj se k němu obrátil s nadějí v očích, jistý, že spravedlnost zvítězí a cizince vyženou za to, že ničí tradiční krajinu.

Správce však nehleděl na Matěje. Jeho oči byly upřené na hedvábí. Natáhl ruku, dotkl se látky a v jeho pohledu se zrodila hřích. Nebyla to touha po kráse, ale touha po moci a penězích, které taková novinka mohla přinést do městské pokladny.

„Matěji,“ řekl správce pomalu a s úsměvem, který nenesl žádnou dobrotu. „Tento muž neukrádal. On nám přinesl dar, který vy, ve své úzkosti, neumíte vidět. Pozemky jsou nyní jeho, a vy si můžete jít pěstovat svou řebu až na konec světa.“

Dav, který před chvílí Matěje podporoval, najednou změnil tón. Lidé začali šeptat, přibližovali se k Giuseppemu a ptali se, zda by jim mohl nechat kousek té zářivé látky. Matěj zůstal stát sám, zatímco se kolem něj uzavíral kruh nového světa. Ironie byla v tom, že on, který se nejvíce zastával „pravdy a tradice“, právě ztratil vše, protože se snažil chránit zvyky, které už nikdo nechtěl.

Giuseppe se na něj podíval naposledy. Nebyl v jeho pohledu vítězství, jen mírný smutek nad mužem, který viděl stromy, ale neviděl nitě.

Dnes už morušové listy nevoní v ranním vzduchu a hedvábní červy dávno utichli. Zůstala však stavba, která v sobě nese ozvěnu toho dne, kdy se v blátě Vršovic střetla tvrdohlavost s vizí. Kdo dnes vstoupí do síně tohoto domu, možná v tichu uslyší, jak Matěj stále křičí do větru, zatímco stěny šeptají příběh o zlatě, které vyrostlo z listů stromů.

Kdo ví, kolik dalších zapomenutých hádání stále spí v základech tohoto domu.

✦
Příběh se váže k památce Rangherka Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)