Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Škola Na Školním Náměstí
  • Příběh: škola na Školním náměstí

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

škola na Školním náměstí
Smyšlený příběh

Příběh: škola na Školním náměstí

Příběh: škola na Školním náměstí
❧

Křída v ruce učitele Václava Hájka praskla s ostrým, suchým zvukem, který rozřízl napjaté ticho učebny jako meč. Na tabuli zůstala nedokončená latinská věta a v místnosti se okamžitě rozhostila vůně studeného kamene, vlhké bavlny a dýmu z kachlových kamen, která se mísila s dechem padesáti chlapců. Venku, za vysokými okny s lomenými oblouky, bičoval podzimní déšť do tabulkového skla a stékal po fasádě nové budovy, jejíž cihly voněly čerstvou maltou. Nikdo z přítomných se však neodvážil podívat se ven, protože všichni upírali zrak na podivný úkaz v přední části třídy, kde se mezi třinácti okny hlavního průčelí nacházel mělký výstupek zdi.

Učitel Hájek svíral zlomený kus křídy tak silně, až mu bělaly klouby prstů na pravé ruce. Před chvílí, přesně ve chvíli, kdy úder hodin na městské věži ohlásil desátou hodinu dopolední, se stalo něco, co popíralo veškerý řád lidského poznání. Zpoza kamenných sloupů lemujících hlavní vchod, odkud vedlo několik schodů dolů do přilehlého parku, se ozval těžký, pomalý krok. Zvuk hlubokých bot zněl v prázdné chodbě s plochým stropem tak zřetelně, jako by někdo kráčel přímo po dřevěné podlaze vedle lavic. Kroky mířily k těžkým dveřím s kovanými závěsy, zastavily se přesně pod rozetou s barevnými skly a pak třikrát zaklepaly na dubové dřevo.

Václav Hájek tehdy přerušil výklad dějepisu, položil ruku na okraj katedry a pomalu otočil hlavu ke dveřím. V celé budově, kterou teprve před několika měsíci dokončil stavitel Schmoranz, tou dobou nikdo jiný nebyl. Školník Prokop ležel s horečkami ve svém domku za městem a hlavní vchod byl zevnitř zajištěn železnou západkou, protože vyučování právě probíhalo. Přesto se nyní klika v zámku pomalu stlačila dolů. Kovové ústrojí vydalo tiché, skřípavé zatlačení, které učiteli vehnalo krev do tváře a přinutilo nejbližšího žáka v lavici, mladého Jindřicha z nedalekého statku, bezvládně couvnout dozadu.

Dveře se pootevřely jen na šířku lidské dlaně. Dovnitř nepronikl proud studeného venkovního vzduchu, ale podivný, těžký opar, který voněl po starém pergamenu, vyhořelém loji a prachu zapomenutých půd. Skrz tuto úzkou štěrbinu nevkročila žádná lidská postava z masa a kostí. Místo toho dovnitř vklouzlo světlo – neobyčejné, nažloutlé světlo, které vrhalo ostré stíny opačným směrem, než ukazovaly sluneční paprsky dopadající skrze okna od Žižkova náměstí. Světlo opsalo na podlaze přesný půlkruh, zastavilo se na hranici první řady lavic a vytvořilo na stěně obrazec, který nikdo z přítomných nikdy předtím neviděl.

Chlapci v lavicích ani nedýchali. Strach jim svíral hrdla tak pevně, že v celé místnosti nebyl slyšet jediný vzdech, jen venkovní bubnování deště na pálené tašky střechy. Učitel Hájek udělal krok vpřed, jeho boty vrzaly na prknech, a natáhl prázdnou ruku k podivné záři. V tu chvíli světelný obrazec na podlaze vydal zvuk připomínající šustění mnoha stránek obracejících se prudkým větrem. Neznámý úkaz se plynule posunul k severnímu konci chodby, kde se stěny zvedaly k novým štítům, a náhle zmizel v místě, kde se spojovaly dvě svislé liseny fasády.

Po celém incidentu zůstalo v prázdné chodbě ticho, které přerušovalo jen kapání vody z plechové věžičky na střeše budovy. Učitel Hájek sevrul ruku v pěst, otočil se zpět k lavicím a přísahal všem přítomným svatým, že o tom, co právě spatřili pod klenutými oblouky, nepadne venku ani jediné slovo. Nikdo z chlapců tajemství neprozradil, ale od toho dne se každý rok v den výročí stavby školy na Školním náměstí přesně v deset hodin dopoledne zastaví hodiny na celé hodině, kliky u hlavního vchodu se samy pohnou a prázdná chodba voní starým pergamenu, jako by tam někdo stále čekal na odpověď, kterou stěny chrudimské školy dosud nevydaly.

✦
Příběh se váže k památce škola na Školním náměstí Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)