Příběh: Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého (Rožmberk nad Vltavou)

Uže se laně, jakoby žila vlastní životem, peří prsty kroužkům z mokřiny a smeti. Kryštof neřve, jen tiché syčení mezi zuby nahrazuje příkaz, kterého se nebojí nikdo poslouchat. „Pomalu! Drť ho k zemi a já ti rozbijím prsty o sokl.“ Nad nimi, na hrotu dřevěného jeřábu, se vnutila…