Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Sloup Se Sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)
  • Příběh: Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)
Smyšlený příběh

Příběh: Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)

Příběh: Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)
❧

„Ustupte, vy hlupáci, nebo vás nechám vyprášit z tržiště jakotě!“, řval Matějáš, městský hlídač, a jeho hlas se odrážel od stěn radnice jako hrom. V rukou svíral těžkou hůl, kterou neustále tloukl do kamenitého povrchu cesty, aby rozptýlil dav, jenž se s nepochopením shromáždil kolem nově vztyčeného sloupu. Vzduch byl hustý a vlhký, cítit z něj byla síra z blízkých dílen a pronikavý pach lněného oleje, kterým se potírali řemeslníci.

Uprostřed všeho stál muž, kterého nikdo neznal. Měl na sobě šedý plášť z hrubé vlny, který mu zakrýval polovinu tváře, a v očích mu plál podivný, horečnatý žár. Jmenoval se vermutlich Ignác, jak ho později začali zmiňovat v šeptání, ale v tu chvíli nikdo nevěděl, odkud přišel. Ignác nestál jen tak; jeho prsty, špinavé od prachu a neznámých barev, se křečovitě klamaly po jemnozrnném pískovci podstavce, který právě dokončil Elias Damm.

Muž neřval ani neprosil. Jen šeptal slova, která zněla jako praskání suchých větví v ohni. Zatímco se ostatní dívali na zlaté paprsky kolem Ducha svatého a na vznešenou tvář Panny Marie, Ignác se soustředil na něco, co ostatní neviděli. Najednou, v momentě, kdy farář František Böhm zvedl ruku k poslednívymodlené modlitbě za město, které uniklo morové smrti, Ignác vykřikl. Byl to zvuk, který přetrhl ticho léta roku 1716.

„Kladu do něj svůj dluh!“, zařval Ignác a prudce přitiskl svou dlaň k chladnému kameni. V ten okamžv pročítal dav mrazivý průvan, přestože slunce pálilo do potilých šupín krčků přihlížejících. Lidé ucoukali. Matějáš, hlídač, v rozvruchu zakopl o vlastní boty a vyrazil z ruky hůl. Všichni ztuhli, když uviděli, co se děje. Z místa, kde Ignác dotýkal se sloupu, začala vyvěrat tekutina. Nebyla to krev, nebyla to voda. Byla to hustá, stříbřitá substance, která se pomalu přelévala přes reliéfy, ale místo aby kámen znečistila, začala do něj zapadat.

Ignác se začal třást. Jeho tělo se kroutilo v křečích, zatímco se snažil udržet ruku přitisknutou k pískovci. Oči měl vyvrácené nahoru, k oné výjimečné scéně korunovace, kterou sochař Wenda vytesal do kamene. V tu chvíli se zdálo, že se celý sloup na okamžik zachvěl, jako by v něm zapukal obrovský srdce.

Když se dav konečně odvážil přistoupit blíž, Ignác byl pryč. Zůstal jen jeho šedý plášť, hromádka vlny položená na zemi, jako by se muž pod ním prostě vypařil. Ale nejstrašnější nebyla jeho zmizeení. Když farář Böhm s třesoucí se rukou přejel dlaní po místě, kde Ignác stál, nahmatal v pískovci hluboký, nečekaný rýhovaný otisk dlaně. Ten otisk tam nebyl při stavbě. Byl vytesán do tvrdého kamene v jediný okamžik, s takovou silou, že žádný dláto by takový žleb nevyhlubil.

Město Karlovy Vary vydechlo úlevou, že mor je pryč, ale tento incident zůstal v paměti jako stín. Lidé se začali ptát, kdo byl Ignác a co takového mohl sloupu dlužit. Někteří tvrdili, že šlo o ducha jednoho z těch, kteří moru v roce 1713 nepřežili, a přišel poděkovat za pomník, který zvedla štědrá hraběnka Vrtbová. Jiní šeptali, že sloup slouží jako kotva pro něco, co do našeho světa nepatří.

Kdoenkoliv, kdo dnes stojí na Tržišti a pohledem sleduje stoupající linie kamene až k nebesům, může pocítit ten stejný, nevysvětlitelný chlad, který tehdy zmrazil krev v žilách přihlížejících. Pokud se člověk přikloní k podstavci a přiloží ucho k pískovci, možná uslyší tiché, rytmické tloukání, které nezpůsobují kroky kolemjdoucích.

Otisk dlaně v kameni s časem smazal déšť a vítr, ale tajemství muže v šedém plášti zůstalo vytesáno do samotného vzduchu tohoto místa, kde se stříbro zmísilo s modlitbou.

✦
Příběh se váže k památce Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary) Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)