Příběh: Vila čp. 22

**„Tady nikdy nezmizíš.“** To bylo první, co paní Markéta Kovářová řekla, když mi otevřela dveře vily a její prsty se na okamžik zadržely na mosazné klikě, jako by čekala, že se ta sama rozpadne. Vzduch uvnitř voněl po starém dřevě a něčím sladce kovovým, jako by se zde ještě ne…