Příběh: Zahrada Bertramka

**Když jsem otevřel dveře saly terreny, voněl to po vlhkých kamenech a starých svíčkách, které nikdo nepalil už sto let.** Josefína Dušková stála u okna, kde se ještě před třiceti lety odráželo její obličeje v černém sametu, a dívala se na zahradu, jak ji polyká soumrak. *„Mozar…