Příběh: zámek Blansko

„Tvoje ruka se mi zdá jako popel, který se nedá vyfouknout.“ Věta zněla jako výzva, ne jako prosba. Ani slovo neposunul, jen držel její dlaně v svých, zatímco nad nimi se zvedal kouř z hořícího svíce. Vzduch v komnatě byl těžký od vůně hořícího včelího vosku a starého dehtu, kte…