Příběh: zámek Dírná

Tiché šustění pera po papíru se zdálo v komnatě tak ostře, jako by ho někdo drtil mezi prsty. *Jana*, seděla na okenním parapetu, kde se odráželo slunce skrze rozkvetlý fialový keř, a její prsty, dlouhé jako ty u malířky, držely pero tak pevně, že se na nich bělily žíly. „Miluji…