Příběh: Zámek Neplachovice

Vzduch na schodech byl těžký od prachu a starého dřeva, které se rozpadalo pod nohama. **Viktorie z Neplach** nechala prsty zůstat na železných zábradlí, jako by se mohla takto držet za něco, co ji udrží. *„Jenom dál, paní hraběnko,“* prošeptal jí **Boleslav z Lichnov**, jeho hla…