Barokní konvent plaského kláštera stojí jako pozoruhodný svědek českých dějin. Stavba byla nově vystavěna od roku 1711 přibližně do 1726 podle návrhu proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho a představuje jednu z nejznámějších staveb barokního období v Čechách. Od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky.

Za vznikem konventu stál opat Eugen Tyttl, který se řadil mezi nejvýznamnější osobnosti cisterciáckého řádu své doby. Spojoval vysoké vzdělání s výjimečným smyslem pro architekturu. Spolu se Santinim nejprve realizovali poutní kapli Jména Panny Marie v Mariánské Týnici kolem roku 1706. O čtyři roky později vypracoval Santini ambiciózní plán na kompletní obnovu plaského opatství. Původní záměr počítal s postavením tříkopulové baziliky, která by představovala patrně největší klášterní chrám své doby.

Stavba konventu byla jedním z nejnáročnějších stavebních projektů. Základní kámen byl vysvěcen 22. července 1711 a následně přenesen do jihozápadního rohu budovy. Stavbu realizoval stavební mistr Matěj Ondřej Kondel, na projektu se podílel architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Největší výzvou se stalo podmáčené podloží způsobené blízkostí řeky Střely. Stavitelé instalovali do základů roštování složené z více než 5 100 dubových pilot, které postupně zkamenily a tvořily tak stabilní podklad. Zároveň vybudovali sofistikovaný vodovodní systém vnitřních bazénů u schodišť, který zajišťoval stabilní vodní hladinu. Inovativním řešením byla i Královská štola – vodní kanál dlouhý zhruba 200 metrů, který odvádel přebytečnou vodu a zároveň zásoboval energií mlýnské zařízení.

Stavba byla dokončena až v roce 1726, po Santiniho smrti. Po zrušení kláštera na základě josefínských reforem se konvent stal majetkem kancléře Metternicha a byl přeměněn na služební byty, školu a skladiště. V roce 1894 jej poškodil požár. Ke konci druhé světové války jej obsadila Rudá armáda. Později byla budova pronajímána různým institucím a postupně se chátrala. Majetek Metternichů byl nakonec zestátněn. Dnes konvent představuje architektonické a inženýrské mistrovství osmnáctého století – důkaz neobyčejné vize jeho tvůrců.