Betlémská kaple stojí na Betlémském náměstí v pražském Starém Městě, zasvěcená památce betlémských nemluvňátek. Založená v roce 1391 jako místo pro kázání v češtině, je hluboce spjata s osobou Jana Husa a českým reformačním hnutím.

Kaple byla založena zakládací listinou z 24. května 1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Křížem. Stavba trvala od roku 1391 do 1394. Budova byla koncipována originálně – určena byla výhradně pro kázání v mateřském jazyce, v češtině. Na rozdíl od běžných kaplí postrádala presbytář, stavebně totiž nebyla určena k slavení eucharistie. Během času se však začala využívat také k mši, a to „pod obojí způsobou." To dokazuje nika, která velmi pravděpodobně fungovala jako sanktuář.

S kaplí je neodlučně spjato jméno Jana Husa, který se stál jejím správcem 14. března 1402 a od té doby zde kázal. V roce 1412, během bouře proti odpustkům, byly v kapli pohřbeny jako mučedníci tři Husovy stoupence – Martin, Jan a Stašek –, kteří byli popraveni za slovní odpor hlášení odpustků. Poslední Husovo kázání v Betlému datujeme do února 1413. Zvláště pozoruhodné je, že Hus byl v letech 1409–1410 také rektorem pražské univerzity, což kapelu postupně spojilo s akademickým životem. Na jeho kázání zde docházela i královna Žofie Bavorská, druhá manželka Václava IV.

V pozdním středověku a v renesanci sloužila kaple ve funkci běžného farního kostela. Odkaz Jana Husa zde byl neustále připomínán. Roku 1521 zde kázal reformátor Tomáš Müntzer. Roku 1548 byla kaple nákladně obnovena „pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa." V této epoše zde byla také pohřbena řada významných pražských měšťanů.

Po Majestátu Rudolfa II. převzala správu Jednota bratrská. Roku 1622 ji odevzdal Ferdinand II. Jezuitům. Postupně se zde formoval jezuitský Seminář svatého Václava. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 sloužila kaple jako filiální kostel. Roku 1786 byla z větší části zbořena kvůli svému špatnému stavu; zůstala jen torza obvodových zdí. Následujících let sloužila parcela jako sklad dřeva. Roku 1836–1837 tu byla postavena třípodlažní činžovní dům; stavbou bylo využito staré zdivo.

Kaple se znovu vynořila v povědomí roku 1915 při připomínce pětistého výročí Husovy smrti. Historik a architekt Alois Kubíček zde průzkumem objevil zbytky gotického okna. Po únoru 1948 rozhodlo vedení státu na podnětu Zdeňka Nejedlého o obnově kaple. Architekt Jaroslav Fragner projektoval rekonstrukci v 1. polovině 50. let 20. století s využitím všech zachovaných částí.

Dnešní Betlémská kaple slouží jako aula Českého vysokého učení technického a dalších pražských vysokých škol. Stala se tak živým svědectvím českého reformačního hnutí a odkazu Jana Husa.