Ve středu okresu Česká Lípa se nachází dva vzájemně propojené vesničky – Ždírec a jeho místní část Bořejov – spojené nejen historií, ale také pozoruhodným dochovaným prvkem krajinné kultury. Dlážděné cesty, kterých se dochovala podstatná část, jsou řadou odborníků chápány jako cenný urbanistický prvek. Ministerstvo kultury v roce 2018 ocenilo tento soubor zapsáním mezi chráněné kulturní památky pod názvem „Soubor kamenných čedičových dlažeb".

Přesnému datování kamenných cest, které se nacházejí na pozemcích vlastněných obcí Ždírec, brání absence písemných záznamů. Návrh na ochranu počítá s vznikem v rozmezí 17. až 19. století, a to vzhledem k podobnosti jejich technologického řešení s cestami, jejichž stavba je v té době doložena. Nicméně vzhledem k tomu, že obě vesnice mají písemné zmínky již z poloviny 14. století a některé prameny ukazují na ještě starší počátky osídlení, není vyloučeno, že by tyto cesty mohly být starší, než datace typicky naznačuje.

Ždírec se může pochlubit nejrozsáhlejší dlážděnou cestou. Ta vede středem obce od severozápadu na jihovýchod, počínaje návím u kapličky svatého Jana a starého rybníka, a končí u historického domu čp. 12 na jižním okraji. Vzdálenost, kterou dláždění pokrývá, činí přibližně pět set metrů. Důležitým orientačním bodem je novogotická kapolička z roku 1861, od níž odbočuje další segment cesty směrem na sever do nedalekého údolí. U samotné kaple vytváří dlažba charakteristickou trojúhelníkovou křižovatku. Dále cesta pokračuje kolem zbytků staré kovárny, jež byla kdysi chráněnou stavbou, ale nevhodnou přestavbou svou hodnotu ztratila. Při stavbě této dlažby byly kombinovány čedičové a pískovcové kameny, které jsou zde vhodně seřazeny a doplňovány okrajovými lemy a středovou vodící linkou.

Bořejovský úsek je kratší – jeho délka činí zhruba dvě stě padesát metrů – avšak leží v atraktivní poloze. Cesta zde vede směrem severojižním, počínaje dolním koncem vesnice u autobusové zastávky a končící u kostela svatého Jakuba v nadmořské výšce tři sta sedmdesáti šesti metrů. Poutavou součástí krajiny je starodávná Bořejovská lípa, která tu stojí více než dvě stě let. Od kostela se pak historická dlážděná cesta v malé odbočce vine podél hřbitovní zdi k roubené faře. Dlažba v Bořejově byla vytvořena z čedičových kamenů a tvrdého křemenného pískovce, přičemž byly použity kameny jak sbírané, tak štípané.

Obě cesty byly zbudovány starou tradičního technologií štětování, při níž se kameny usazovaly nasucho do pískového lože. Tímto způsobem vznikly komunikace, které se až do dnešních dnů zachovaly a poskytují představu o hospodářství, stavebnictví a estetice miniaturních středoevropských vesnic. Návštěvník zde může fyzicky pocítit, jak se cestovalo a jak vypadala každodenní život jeho předků.