Hrad Šternberk Hrad

Hrad Šternberk se rozkládá na výběžku Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce okolo 300 metrů v městu Šternberk v Olomouckém kraji. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka České republiky a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Veřejnost jej může navštívit; spravuje jej Národní památkový ústav se sídlem v Olomouci.

Vznik hradu se datuje na druhou polovinu 13. století. Zakladatelem byl Zdesilav ze Šternberka, který se zasloužil o odvrácení vpádu Kumánů v roce 1253 a byl za to odměněn titulem královského číšníka s právem na zdejší území. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1269. V roce 1339 jej vlastnil Štěpán ze Šternberka, od roku 1357 pak jeho syn Albrecht Aleš ze Šternberka, který sloužil jako litomyšlský biskup. Právě za Albrechta proběhly zásadní stavební úpravy — hrad se transformoval na biskupskou rezidenci a jeho kaple byla vyzdobena v souladu se stylem panujícím na dvoře Karla IV.

Hrad se postupně měnil v rukou středověkých a raně novověkých rodů. V roce 1397 jej získal Petr z Kravař, roku 1430 ho obsadili husité. Od Kravařů jej později vyženil Jan Berka z Dubé a Lipé, za jehož rodu proběhla rozsáhlá renesanční rekonstrukce. Hrad byl po velkém požáru rozšířen o renesanční křídlo s jedinečným Vizitkovým sálem a hráňovými klenbami. Berkové zasáhli také do podoby okolí — v podhradí nechali vybudovat systém hospodářských a správních budov.

V roce 1570 hrad vyženila slezská knížata z Minstrberka, potomci Jiřího z Poděbrad, která jej vlastnila až do vymření svého rodu v polovině 17. století. Během třicetileté války hrad značně utrpěl. Na přelomu 17. a 18. století jej koupil kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, a jeho rod zůstal vlastníkem až do roku 1945. Po dlouhé době zanedbání byl hrad po roce 1886 regotizován podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera v duchu romantického historismu. Mezi léty 1907 a 1909 vytvořil jeho okolí lesopark vídeňský architekt Albert Esche. Hrad se stal luxusním sídlem zdobeným historickým mobiliářem, obrazy, plastikami a gobelíny. V roce 1945 byl zestátněn.

V současnosti je hrad poznamenán nedostatečnou údržbou některých objektů, zejména opěrné zdi východního parkánu, ledovny, západní hradby, terasy u válcové věže, kamenného mostu a ohradní zdi. V letech 2019 až 2022 byla dokončena velká rekonstrukce několika hradních částí včetně lesoparku.