Na místě dnešního zámku stála už v průběhu středověku tvrz, která se poprvé zmiňuje v roce 1408. Tato původní stavba postupem času zanikla, ale místo se neztratilo ze zájmu. Nový život sem vrátil na konci osmnáctého století František Václav Rajský z Dubnice, krajský hejtman litoměřického kraje, který zde kolem roku 1775 dal vystavět pozdně barokní jednopatrový zámeček. Stavba však brzy změnila majitele – v roce 1786 byla soudně prodána na zaplacení dluhů.

Zásadní přeměny přišly v počátku devatenáctého století. V roce 1806 rytíř Václav Beníško z Dobroslavi zámek nechal přestavět do klasicistní podoby, čímž jej transformoval v jednopatrovou dvoukřídlou stavbu. O čtyřicet let později, v roce 1848, se zámku chopili podnikatelé z blízkého Mostu – bratři Alex a Josef Fleischerové, známí jako pivovarští podnikatelé. Ti jej v roce 1870 ponechali poslední velkou přestavbou, která formovala jeho podobu až do současnosti. V roce 1887 se zámek dostal do rukou rodiny Richterových, která jej vlastnila více než padesát let až do konfiskace v roce 1945.

Období po druhé světové válce zámku příliš nepřálo. Postupně sloužil jako ubytovna, sídlo družstva Včela a místního JZD. V roce 1960 byla v jeho prostorách zřízena zemědělské učiliště, která byla však později přeložena do Podbořan. Následně zámek sloužil jako administrativní budova Státního statku Bílina a nakonec jako sklady civilní obrany pro Okresní národní výbor. Stavba postupně chátrala, až se změnila v ruinu bez střechy.

Záchranu přinesla až rok 1994, kdy zde začal pracovat architekt Miroslav Perout, který zámek získal jako náhradní restituci za hračkářskou továrnu v Mělníku. S podporou dotací od okresního úřadu a Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury byla hrubá stavba zachráněna. Ústecký kraj přispěl na opravu interiérů a přilehlého parku, kterou doplnil Program na obnovu zahrad a parků Ministerstva životního prostředí.

Zámecký park byl založen na konci devatenáctého století za Richterových. Součástí areálu je kaple sv. Josefa ve tvaru rotundy, kterou nechali vystavět u příjezdové cesty. Park postupem času chátral, zarůstal náletovými dřevinami a sloužil jako skládka popela. Při regeneraci byla plocha vyčištěna a osázena novými stromy a rostlinami typickými pro nedalekou národní přírodní památku na Jánském vrchu. Kaple byla obnovena a v roce 2004 ji znovu vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl.

Dnes je zámek po dohodě s vlastníkem panem Peroutem přístupný veřejnosti. V přízemí jsou vystaveny sbírky sakrálního umění ze starých mosteckých kostelů, na patře pak zámecké interiéry osmnáctého a devatenáctého století. Areál slouží pro různé kulturní a společenské akce – v roce 2008 se zde uskutečnila Velká noční hudba pro veřejnost.