Hrad Nové Hrady, německy Gratzen, leží na jihozápadě města Nové Hrady v Českobud­ějovickém okresu. Od roku 2002 je zapsán v seznamu národních kulturních památek a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Věřejnosti je volně přístupný.

Podle archeologických nálezů vznikl gotický hrad okolo poloviny třináctého století. Poprvé se v historických pramenech objevuje roku 1279, kdy jej vlastnil Vítek Ojíř ze Svin, syn Vítka z Klokot. Později jej vlastnili další Vítkovci, páni z Landštejna a od roku 1359 Rožmberkové. Šestnácté století se ukázalo zkouškou – v roce 1573 jej těžce poškodil požár a výbuch střelného prachu od blesku, rok poté jej roku 1590 postihlo silné zemětřesení. Obnovu pak řídil italský architekt Antonio Canevalle, který hrad znovu opevnil podle svých návrchů.

Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 se panství stalo vlastnictvím pánů ze Švamberka. Od roku 1635, kdy si Buquoyové vybudovali pohodlnější rezidenci přímo na novohradském náměstí, sloužil hrad především hospodářským účelům – bydlení panských úředníků, později archivu a knihovně. Po druhé světové válce jej státu konfiskoval. V padesátých letech dvacátého století se v jeho části zřídila expozice hyalitového skla, ostatní místnosti sloužily jako byty a později jako lidová škola umění a kulturní středisko. Osmdesátá léta přinesla rozsáhlou rekonstrukci, roku 2000 byla vybudována nová expozice a v roce 2002 přešel hrad pod správu Národního památkového ústavu.

Stavební vývoj odrážel osm století trvajících dějin. Nejstarší fáze se vyznačuje bergfritovým typem s dominantním okrouhlým bergfritem zapojeným do obvodové hradby – ten však zničil výbuch v roce 1573. Výrazné změny přineslo poslední desetiletí patnáctého století rozsáhlou přestavbou s novou parkánovou hradbou osazené polookrouhlými baštami a novou hradní kuchyní. V prvních dvou desetiletích šestnáctého století nahradila starou bránu mohutná čtverhranná věž. Nový palác s renesančními okny patří k nejstarším projevům renesance v Česku. Obnova po katastrofě roku 1605 znamenala novou etapu – příkop byl obezděn a rozšířen na patnáct metrů hloubky a třiadvacet metrů šířky, čímž se zařadil mezi nejmohutnější příkopy v Česku. Poslední velkou přestavbu provedl v letech 1792–1798 Jan Nepomuk Buquoy, který zvýšil věž přední brány a palác adaptoval na úřednické byty.

Dnes patří Nové Hrady mezi velmi navštěvované historické objekty. Roku 2011 jej navštívilo téměř čtyřiadvacet tisíc lidí a zařadilo se na jedenácté místo mezi nejnavštěvovanějšími pamětihodnostmi Jihočeského kraje.