Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starém Mostě patří mezi významné gotické chrámy severních Čech. Jeho architektura a dějiny odrážejí složitou českou historii, stejně jako osud samotného města Most, které bylo postupně pohlteno potřebami těžby uhlí.

Počátky chrámu sahají hluboko do minulosti. Předchůdcem dnešní stavby byla raně gotická trojlodní bazilika založená v polovině 13. století, zřejmě mezi lety 1253 až 1257. Z ní se do současnosti zachovala pouze krypta pod kostelem a části obvodového zdiva originální věže. Tento starý chrám vyhořel v roce 1515, kdy velký požár postihl celé město.

Stavba nového chrámu zahájena 20. srpna 1517 patřila mezi důležité stavební podniky své doby. Architektura byla svěřena Jakubovi Heilmannovi ze Schweinfurtu, žákovi slavného stavitele Benedikta Rieda. Heilmann navrhl chrám jako velké halové trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem a dominantní hranolovou věží s ochozem v hlavním průčelí. Při severní stěně vznikla předsíň, severozápadní roh obsadila sakristie. Stavbu postupně řídili další mistři – od roku 1518 Jiří z Maulbronu, od roku 1531 pak Petr Heilmann.

Realizace trvala tři desetiletí. Po počáteční demolici zbytků starého kostela postupně vznikaly klenby bočních kapliček, zvedaly se pilíře a osazovala se klenbová žebra. V roce 1532 byla zasklena okna a vytesána klenbová žebra, v roce 1549 byla hrubá stavba kompletní. Poslední architektonické prvky – renesančně stylizované portály – vznikly kolem roku 1550. Další požár v roce 1578 vyžádal opravy, které trvaly až do počátku 17. století. Roku 1594 chrám vysvětil pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé.

Stavba byla financována také prostřednictvím rozsáhlé odpustkové sbírky. Od března 1517 se vybíraly peníze po celé střední Evropě – v Čechách, Moravě, Sasku, Lužici a Slezsku. Během tří let se shromáždilo více než dvanáct tisíc kop a grošů, které město investovalo do chrámu i do dalších staveb jako byla fara nebo škola.

Postupem 19. a 20. století prošel chrám několika obnami. V letech 1880–1883 došlo k poslední velké opravě s regotizací interiéru, kdy byla odstraněna část barokního inventáře a chrám vrácen gotickému stylu. V roce 1932 jej opravoval architekt Karel Kühn.

Nejslavnější kapitola však přišla v moderní historii. V roce 1975 se uskutečnil nevídaný stavební počin – kostka byla celistvě přesunuta po železničních kolejích na vzdálenost 841 metrů, aby mohla být zachráněna před těžbou uhlí, která měla srovnat celé město se zemí. Tento přesun je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích.

Dnes se kostel nachází v severní části města za Mosteckým koridorem, asi kilometr západně od nádraží. Je ve vlastnictví státu a správu zajišťuje Národní památkový ústav. Od roku 2010 nese status národní kulturní památky a je přístupný veřejnosti.