Malá pevnost Terezín se nachází na pravém břehu řeky Ohře, přibližně 60 kilometrů severně od Prahy a čtyři kilometry jihozápadně od Litoměřic, v blízkosti bývalé státní silnice vedoucí z Prahy přes Teplice do Drážďan. Pevnost vznikla v posledních desetiletích 18. století současně s celým městem Terezínem jako vojenská stavba. Od 19. století sloužila jako vězeňské zařízení a je součástí národní kulturní památky spolu s hřbitovem.

Během první světové války hrála Malá pevnost důležitou roli jako místo věznění pro osoby odpůrce Rakouska-Uherska. V blízkém okolí byl zřízen také největší zajatecký tábor na českém území. Mezi vězněnými zde byl srbský nacionalista Gavrilo Princip, který 28. června 1914 v Sarajevu spáchal atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chatkovou. Tato tragická událost se stala záminkou pro vypuknutí první světové války. Princip prožil v terezínské věznici čtyři roky za nesmírně těžkých podmínek a zemřel 28. dubna 1918 na tuberkulózu.

Druhá světová válka znamenala nejzásnější kapitolu v historii pevnosti. Od 10. června 1940 do května 1945 zde sídlila neblaze proslulá věznice pražského gestapa. Tímto zařízením prošlo kolem třiceti tisíc vězňů. Věznění zde střežili nacističtí dozorci, mezi nimiž patřili SS-Hauptsturmführer Heinrich Jöckel, SS-Scharführer Hans Lewinsky, Albert Neubauer a Wilhelm Schmidt, a SS-Oberscharführer Stefan Rojko.

Na začátku roku 1945 se v řadách vězňů rozšířila epidemie skvrnitého tyfu. Český lékař Karel Raška se chopil iniciativy a začal organizovat lékařskou pomoc. Čtvrtého května dorazila první skupina českých lékařů a padesát žákyň ošetřovatelské školy na Bulovce. Nacisté uprchli z tábora 5. května 1945 večer. O pět dní později, 10. května, dorazily jednotky 5. gardové armády sovětské armády pod velením generálporučíka A. I. Rodimceva. Vojenským velitelem Terezína se stal major M. A. Kuzmin. Následujícího dne dorazila sovětská sanitní kolona a 13. května sanitní vlak. Na místě bylo rozvinuto pět armádních nemocnic s kompletním vybavením.

V letech 1945 až 1948 sloužila Malá pevnost jako internační tábor pro německé válečné zajatce a také pro osoby německé národnosti, které měly být podle Benešových dekretů odsunuty z Československa do Německa. V období 1960 až 1994 sídlil v prostorách bývalých vězeňských cel Okresní archiv v Litoměřicích. Dnes zde působí Památník Terezín, muzejní, kulturní a vzdělávací instituce. Těsně před hlavní západní branou pevnosti se nachází Národní hřbitov Terezín.