Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se nachází v centru obce Stříbrné v Karlovarském kraji, v okresu Sokolov. Jde o filiální chrám vybudovaný v počátku 20. století v moderním novogotickém slohu. Stojí v těsné blízkosti obecního hřbitova založeného roku 1895, dlouho před samotným vzniknutím chrámu. Vedle kostela je umístěn pomník věnovaný obětem první světové války, který byl slavnostně vysvěcen 1. listopadu 1925.

Myšlenka postavit chrám se zrodila brzy po založení hřbitova. Stavební spolek byl oficiálně založen 21. července 1901 a postupně sbíral prostředky. Podle tradice dar několika korun věnoval i chudý dřevorubec ze Stříbrné. Základní kámen byl slavnostně položen 31. října 1908 v přítomnosti biskupa Václava Frinda. Stavitelem novogotického chrámu se stal August Hochberg z nedalekých Kraslic, stavitel žijící v letech 1870 až 1943. Stavba pokročila rychle a slavnostní vysvěcení se konalo 15. října 1910. Obřad vedl arcibiskup pražský a kardinál Lev Skrbenský. Patronát nad novým chrámem převzal vlivný hrabě Ervín Nostic z Jindřichovic. V roce 1912 byla naproti kostelu postavena farní budova a 1. května 1912 byla Stříbrná povýšena na farnost.

V meziválečném období se stal chrám centrem farské komunity. Dne 14. února 1919 se zde konala bohoslužba věnovaná obětem první světové války ze Stříbrné. Po druhé světové válce přišel však dramatický zlom. Dne 18. července 1947 dostali místní duchovní – farář Neudert a katecheta Zörkler – pokyn opustit obec během pouhých dvou hodin. S nimi odešlo zhruba 200 obyvatel Stříbrné. Skončila tak dlouhá tradice německé farnosti.

Architektonicky je chrám jednolodní stavbou s obdélným půdorysem a kvadratickým presbytářem uzavřeným křížovou klenbou. Dominantou je 44metrová věž přistavěná k průčelí. Věž má čtvercový základ, horní část je opatřena polygonálními okny a završena štíhlou jehlancovou střechou. Tělo lodi prolamují čtyři vysoká okna s lomenými oblouky. Loď je od presbytáře oddělena gotizujícím triumfálním obloukem a má plochý strop s bohatou dřevěnou kazetovou výzdobou.

Interiér důsledně respektuje novogotický sloh. Hlavní oltář zdobí sochy Nejsvětějšího srdce Páně, sv. Jakuba Větší a sv. Vojtěcha, všechny vytvořené tyrolským řezbářem Konrádem Martinerem. Stejný umělec zhotovil i ambón a boční oltáře sv. Josefa a Nanebevzetí Panny Marie, které byly instalovány až roku 1929. Zajímavostí je reliéfní křížová cesta v dřevěném gotickém stylu s charakteristickými fiálami. Ve věži byly původně tři zvony, které byly během první světové války zrekvírovány. V roce 1924 byly z dobrovolné sbírky pořízeny dva nové zvony, ty však byly v průběhu druhé světové války v roce 1942 znovu zrekvírovány.

Dnes je chrám po postupných opravách stále součástí obce. Fasáda byla obnovena v roce 1973, střešní krytina v roce 1994. Přiléhající bývalá fara prošla v roce 2009 rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí a slouží jako charitní rekreační centrum. Kostel tak zůstává připomínkou více než století své existence a osudu regionu.