Kostel svatého Jana Křtitele stojí na Pražském předměstí, neobvyklým místě – uvnitř domovního bloku, západně od náměstí, na místě kdysi zrušeného hřbitova. Jak se sem dostanete? Ulička od Pražské ulice vedoucí z jihu jej postupně odkryje. Vzhledem ke své poloze zůstává schován před postranním pohledem a právě to jej činí zajímavým objevem pro každého, kdo si vezme čas prozkoumávat místní topografii.

Kostel vznikl před rokem 1613 jako farní stavba svázaná s utrakvistickým hřbitovem. Do roku 1600 sloužil hřbitov v nedalekém Aldašíně, teprve poté se centrum pohřbívání přesunulo sem. Budova se narodila do doby, kdy se česká společnost еště vyrovnávala s důsledky husitské reformace. Krátce nato ji však čekaly zkoušky. V roce 1644, kdy švédská vojska vpadla do města, byl kostel zničen. Léčba trvala dlouho – až do roku 1679 se dočkal opravy. Svědectvím těch dob jsou nápisy vytesané do kamene: na západním portálu se dochoval nápis „16 MRA 79.S.I0ANNES BAPTISTA ORA NOBIS" a na portálu jižním rok 1703. Ve 18. století jej postihla další zkouška – v roce 1756 jej poškodil požár. Brzy nato, v letech 1777 až 1783, podstoupil zásadní přestavbu, kterou připisuje podání pravděpodobně tyrolský architekt pozdního baroka a klasicismu J. Jäger.

Zajímavé přesídlení se odehrálo v roce 1737. Tehdy byl na náměstí dostavěn nový farní kostel Všech Svatých Andělů Strážných a bohoslužby se z našeho skromného kostela přestěhovaly; do té doby zde probíhaly od roku 1726. Tímto se změnil status stavby na filiální kapli.

Architektonicky se jedná o jednolodní stavbu na obdélném půdorysu s obdélným presbytářem a sakristií v podélné ose. Fasádu zdobí vyhloubená nároží a průčelí završené volutovým štítem. Loď je sklenuta plachta, stejně jako presbytář; v nárožích stojí dvojice pilastrů. Kruchta je nadklenuta valenou klenbou s lunetami na dvou pilířích. V nikách presbytáře z poloviny 18. století se dochovala sochařská výzdoba – sochy svaté Barbory a svaté Kateřiny. Hlavní barokní oltář nese obraz Křtu Páně; v jižní části lodi stojí oltář svatého Jana Evangelisty s barokní architekturou maňovanou na prknech. Na severní stěně visí obraz „Stětí svaté Kateřiny" z téže doby. Čtyři pískovcové barokní sochy – svatý Šebestián, Panna Maria, svatý Florián a svatý František Xaverský – připomínají zboření původního sousoší z náměstí, jež došlo v roce 1889. Později byly tyto sochy přeneseny do blízkého kostela Všech Svatých v Uhříněvsi.

Zvonice, postavená pravděpodobně současně s kostelem, získala svou dnešní podobu po zmíněném požáru. Až do roku 1894 sloužila jako městská zvonice; poté byly zvony přeneseny do nově vybudované věže farního kostela na náměstí. Dnes je zvonice zastřešena komolým jehlancem s lucernou a stojí jako strážce paměti.

V současnosti se v kostele příležitostně pořádají výstavy a areál – kostel, zvonice, bývalý hřbitov, ohradní zeď a pozemky – je chráněn jako nemovitá kulturná památka České republiky.