Kostel svatého Václava se nachází v Sýčině, části města Dobrovice v okrese Mladá Boleslav, a tvoří místní pohledovou dominantu, která je viditelná již z velké dálky. Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl postaven roku 1571 Jiřím Cetenským z Cetné, jedním z významných rytířů doby. O necelých čtyřicet let později, roku 1609, došlo k jeho renesanční úpravě a výzdobě. V průběhu 18. století byl nevýrazně barokně upravován, především v roce 1736 pod vedením architekta F.I. Préea, který jej dal do nové podoby. Klíčová rekonstrukce proběhla v roce 1867 podle návrhu architekta Aloise Turka. Během druhé poloviny 20. století, v období komunistické totality, kostel postupně chátral. Od počátku 21. století pracuje na jeho záchraně a obnově nadace věnovaná ochraně této památky.

Stavba představuje gotickorenesanční dvoulodí s polygonálně uzavřeným obdélným presbytářem. Ke presbytáři přiléhají po stranách dvě hranolové věže, na které sedí jehlany různé výšky. Třetí věž je umístěna v ose západního průčelí. Věž v severní straně obsahuje sakristii, která je opatřena barokním oknem a znaky šlechtických rodů Cetenských a Valdštejnů. Stěny kostela jsou hladké, vybaveny oběrnými prvky a gotickými špičatými okny bez kružeb. Hlavní vstup tvoří portál v západní věži, za nímž se skrývá předsíň sklenutá valenou klenbou se štukovými žebry.

Interiér je bohatě vyzdoben a vypovídá o tehdejší zbožnosti. Presbytář je zaklenut valením s lunetami. V severní straně je půlkruhově zakončený vchod do sakristie v pozdně renesanční kamenné edikule s znaky Cetenských a Maternů z Květnice. Hlavní loď má valitou klenbu s lunetami a je rozdělena dvěma pilíři na dvě různě vysoké části – severní loď, která je klenuta křížově a obsahuje tribunu, také křížově sklenunutou. V západní části je kruchta na pilířích, spojená s postranní kruchtou podél jižní stěny. Zábradlí obsahuje původní desky s obrazy apoštolů a světců, jakož i čtrnáct desek s výjevy z Kristova života od Kregera Karga z Würtenberku z roku 1609.

Stěny a klenby zdobí barokní fresky od J.E. Vodňanského z roku 1736, jež později přemaloval K. Javůrek roku 1867. Mezi nejznámější patří Setkání sv. Václava s Jindříchem Ptáčníkem na klenbě lodi. Hlavní oltář z roku 1736 je dílem truhláře P. Vyšohlída z Dobrovice, vytvořeným podle nákresu architekta Préea. Na něm se nachází obraz sv. Václava od Fr. Barbieriho, přemalovaný Javůrkem. Pod jižní věží se skrývá pohřební kaple s náhrobky Maxmiliána Thurn-Taxise a jeho choti Marie Eleonory z roku 1834. Dvanáct renesančních náhrobníků Cetenských a Kinských z druhé poloviny 16. století si připomíná význam místní šlechty.

Návštěva kostela poskytuje jedinečný pohled na gotickorenesanční architektonickou evoluci a uměleckou práci nескольких generací řemeslníků a malířů. Kostel patří mezi zajímavé příklady českého regionálního stavitelství a zbožnosti, které si zaslouží pozornost těch, kdo se zajímají o českou historii a umění. >>>>