Příběh: Vysoká škola polytechnická Jihlava

**Když jsem vstoupil do soudní síně, leželo na lavici jeho jméno napsané tužkou, kterou nikdo nechal.** *Jindřich Kovář* – tak stálo, černé písmo na žlutavém papíru, jako by ho tam někdo vložil mezi spisy, které už nikdo neotevřel. Dveře za mnou se zavřely s tichým cvaknutím, ja…