Příběh: Pomník Životické tragédie

Hlína pod mými nehty je ještě teplá, i když slunce už dávno zapadlo za obzor a v údolí se začíná převalovat těžká, vlhká mlha. Klečím na kolenou, prsty zabořenými do země, která před chvílí přijala poslední zbytek naděje, jakou jsem kdy měl. Jmenuji se Alois a právě jsem pohřbil…