Příběh: Rudolfinum

Prsty se mi třásly tak silně, že jsem málem upustil klíč od hlavního vchodu staveniště, když jsem v onom osudném roce osmnáct set sedmdesát šest poprvé vkročil na Rejdiště. Architekt Zítek mě varoval, abych se po setmění k základům neblížil, ale zvědavost, ta prokletá lidská vlas…