Příběh: kostel svaté Kateřiny (Licoměřice)

**Když se na něj obrátila, byl už pozdě.** Její dlaně se zakryly nad ústy, jako by chtěla zpět vtáhnout slova, která teď visela mezi nimi jako zkažené ovoce. *„Já jsem nic neudělal, Markétko, to víš. Čestně.“* Ale její oči, ztmavené jako voda pod ledem, mu říkaly něco jiného. *„…