Banka (Hradec Králové) Budova

Národní banka československá v Hradci Králové je výrazným příkladem funkčního architektonického stylu, který odráží modernizaci a technologický pokrok 20. století. Tato budova se nachází na nároží dnešního náměstí Osvoboditelů a Divišovy ulice v Hradci Králové, čímž je nejen historickou památkou, ale i vizuálním symbolem města. Její význam spočívá v architektonickém designu a uměleckých prvcích, které přitahují pozornost jak odborníků na historii, tak turistů.

Vznik Národní banky československé je úzce spjat s architektonickou soutěží v roce 1928. Ředitelství banky hledalo nové sídlo, které by odráželo její prestiž a moderní přístup k bankovnictví. Soutěž zúžila pole na dva pražské architekty a tři královéhradečtí: Oldřich Liska, Jan Rejchl a Bohumil Waigant. V roce 1929 se soutěž stala ještě konkurenčnější, když zůstali ve hře pouze dva Pražané (Šulc a Fajfr) a dva Hradečáci (Liska a Rejchl). Definitivním vítězem se stal Jan Rejchl. Jeho návrh, původně zamýšlený s deskami z přírodního pískovce na celém objektu, nakonec použil tyto materiály jen pro sokl budovy. Stavba probíhala od 4. srpna 1930 do 1. května 1932 a byla realizována stavební firmou architektova bratra Václava Rejchla ml., nebo společností Nekvasil – Schmidt.

Architektonický design budovy je charakteristický pro funkční styl, který se v té době rozšířil po Evropě. Budova má půdorys tvaru písmene L a je zděná, cihlová s novodobou omítkou. Sokl je obložen deskami z přírodního pískovce, což dodává stavbě solidní vzhled. Hlavní průčelí směřuje do náměstí a má rizalit se třemi okny, symetricky doplněnými o další pět okon na obou stranách. Uliční průčelí je v levé části bez oken s postranním vchodem a devítiosá pravá část má v přízemí desáté okno nahrazené mosaznými dveřmi. Okna, ať už šestidílná nebo čtyřdílná, se zachovala ve svém originálním stavu.

Po druhé světové válce v budově sídlila pobočka Státní banky československé. V roce 1964 byl objekt zapsán na seznam kulturních památek, což zdůraznilo jeho historickou a architektonickou hodnotu. Po roce 1989 se Česká národní banka přestěhovala do nové budovy v Hořické ulici, a původní sídlo začala využívat Komerční banka. V roce 1993 byly interiéry pro ni nově vybaveny. Další opravy a úpravy proběhly v letech 2011–12 a poté v roce 2015.

Zajímavostí budovy jsou tři pískovcové reliéfy od Josefa Škody, které zdobí její fasády. První reliéf je umístěn nad hlavním vchodem a zobrazuje lev. Druhý, pásový reliéf představuje deset postav zapojených do různých činností spojených s bankovním procesem: od návrhu po emisi bankovek a jejich kontrolu. Tento reliéf je také označen podpisem autora Josefa Škody a datován 1931. Poslední reliéf na uliční fasádě zobrazuje dělníka, rolníka a uprostřed zástupce pracující inteligence, což je kryptoportrét samotného architekta Jana Rejchla.

Dnes stojí budova Národní banky československé jako svědectví o historickém vývoji města Hradec Králové a jeho architektonických ambicích. Její funkční design a umělecké prvky z ní činí nejen bankovní budovu, ale i kulturní památku, kterou si může všimnout každý cestující do této oblasti. Návštěva tohoto objektu nabízí jedinečný pohled na minulost a inspiraci pro budoucnost.