Berlova vápenka, známá také jako Vápenka Závratec, leží v severní části Železných hor nedaleko města Třemošnice. Jde o docházející příklad průmyslové tradice, která v těchto horách sahá hlouběji do historie – v okolí zde dříve stávalo více podobných výroben. Důvodem byla bohatá lokální těžba vápence.

Výstavba vápenky byla zahájena v roce 1880 a brzy poté zahájila výrobu. Objekt získal svou dnešní podobu během přestavby v letech 1891 až 1892 pod vedením majitele jménem Berlo. Tato modernizace byla pro místní průmysl klíčová – zvýšila kapacitu a efektivitu provozu.

Nejpozoruhodnější prvkem vápenky byla lanová doprava. Surovina, vápenec, pocházela z těžby v Prachovicích, vzdálených pět kilometrů. Nákladní lanová košíková dráha překonávala tuto vzdálenost v čase padesáti minut a patřila tehdy k nejdelším dopravním systémům svého druhu v Čechách. Jednalo se o technické řešení, jež bylo pro své období neobvyklé a ekonomicky prozíravé.

Provoz vápenky skončil v roce 1960, kdy vyhasly její pece. K této změně došlo poté, co byla v padesátých letech v Prachovicích vybudována nová, větší vápenka a cementárna, která učinila starší výrobny zbytečnými. Berlova vápenka pak dlouhá léta chátralá, dokud se její majitelem nestalo město Třemošnice. Od května 2004 je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Obnova objektu trvala dlouhá léta a ztroskotávala na finančních prostředcích, až se změnilo, když město získalo osmdesát procent nákladů z Regionálního operačního programu Evropské unie. Rekonstrukce proběhla v letech 2009 až 2010. Podílely se na ní město Třemošnice, firma Holcim Prachovice a brněnská stavební firma Matoušek, která vápenku obnovila do stavu, v jakém byla při zastavení výroby. Celkové náklady na tři etapy obnovy dosáhly čtyřiadvaceti milionů korun. Dne 19. července 2010 byla památka otevřena veřejnosti.

Dnes slouží Berlova vápenka jako muzeum železnohorského vápenictví. Návštěvníci zde mohou pozorovat zachovanou techniku a lépe pochopit, jak probíhala těžba a výroba v době průmyslové tradice regionu.