Dobronice jsou zřícenina hradu stojící na okraji vesnice Dobronice u Bechyně, přibližně sedm kilometrů od města, v okrese Tábor. Hrad se vypíná na ostrožně nad řekou Lužnicí ve výšce 380 metrů nad mořem a od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.

Osídlení lokalitu lze doložit již od 13. století – první zmínka o vsi Dobronice pochází z roku 1222, kdy je uváděn Jan, syn Dobroňův. Kamenný hrad byl vystavěn kolem roku 1320 jako pravděpodobná přestavba starší dřevěné nebo dřevěnokamenné tvrze. Od názvu hradu se jmenoval vladycký rod Dobroničů, který sídlil na hradě až do počátku 15. století. Poté jej postupně vlastnily různé zemanské rody – Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu i Malovcové z Malovic. V letech 1455 až 1459 hrad patřil pánům z Rožmberka, kteří jej následně prodali své purkrabí na Choustníce Vítům ze Rzavého. Postupně jej získali Hozlauerové z Hozlau, pod jejichž vedením došlo k rozvoji panství – vybudovali mlýn i pivovar. Po jejich zapojení do stavovského povstání jim část majetku zabavili; zbytek pak panství propadl královské komoře pro dluhové závazky.

Od počátku 17. století vlastnili hrad s panstvím jezuité. Přivezli si jej jako letní rezidenci a správní sídlo pro své pražské koleje. V 18. století se správa přesunula do nově vybudovaného zámku v Opařanech a hrad postupně pustl. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl majetek státu. Od roku 1790 byl hrad záměrně ničen – vrchnostenský správce František Halbiger nechal demontovat střechy a drahocenný stavební materiál, který se později rozprodával. Následně jej ponechali volně dostupný pro rozebírání na stavební kámen.

Stavebně tvořily původní hrad dvojí příkopy oddělená předhradí a hradní jádro s bergfritem – věží vetknutou do hradby. Podle dendochronologických analýz byla věž postavena nejspíše v letech 1310 až 1322. Má čtyři patra s plochými stropy; nejvyšší místnost je zaklenuta bezžebernou křížovou klenbou. V různých částech ostrožny stály minimálně dva paláce. Na přelomu 15. a 16. století byl v prostoru druhého předhradí zbudován tzv. nový zámek se vstupem přes štíhlou věž.

Zřícenina nebyla zcela opuštěna – v roce 1825 ji zakoupila v dražbě Quidobaldina Paarová a připojila ji k paárskému velkostatku. První záchranné práce podnikli v roce 1890, aby zabránili sesutí do Lužnice. Roku 1920 se péče o památku ujal Klub českých turistů. V 70. letech 20. století byla neodborně sanována betonem a věž částečně zabezpečena. Dnes hrad vlastní společnost Panství Bechyně SE, která je v rukou podnikatele Josefa Šťávy.