Přerovec leží na katastrálním území obce Mokré Lazce v okrese Opava. Dnes není viditelný na první pohled – hrádek se dochoval pouze jako terénní náznaky, které jsou od 3. května 1958 chráněny jako kulturní památka. Právě tato skromná stopa v krajině ale vypovídá o důležité roli, kterou stavba v severomoravském regionu sehrála.

První písemná zmínka, která konkrétně odkazuje na Přerovec, pochází z roku 1492, kdy jej získal Petr Stoš z Kounic a na Štítině od Václava Hřivnáče z Heraltic. Historii hrádku však lze vysledovat ještě dále – roku 1441 se poprvé objevuje zmínka o území, na kterém později stál. V tomto starším dokumentu se dozvídáme o převodu majetku od opavského vévody Václava II. na Zbyňka Hřivnáče ze Štítiny. Následující staletí patřilo Přerovec různým šlechtickým rodinám: v roce 1513 se dostal do vlastnictví Matyáše Bystřického ze Studnic a na Štítině, později jej vlastnil Jindřich Šíp z Branice. V sedmdesátých letech 16. století již byl hrad zmíňován jako pustý. V té době jej držel rod Cetrysů z Kynšperka. Definitivní zkázu hrádku předpokládá se zapříčinily česko-uherské války.

Architektura Přerovic vypovídá o stavbě typické pro období vrcholného středověku. Vstup do hradu zajišťoval most přes příkop, který vedl k severovýchodnímu hřebenu skalního ostrohu. Hlavními fortifikačními prvky byly obvodová hradba, hluboký příkop a předsunutý val – klasická schémata, jimiž se tehdejší stavitelé bránili proti útokům. Vlastní hrad zaujímal nepravidelný oválno-trojúhelníkový půdorys o rozměrech přibližně 50 krát 40 metrů. Vnitřní zástavba hrádku sestávala z dřevohlinitých staveb – tedy objektů konstrukčně jednodušších a lépe použitelných v tehdejších podmínkách.

Archeologické zkoumání přinesl zajímavé poznatky. První výzkumy se uskutečnily pravděpodobně ještě před rokem 1905, a císařským příkazem byly tehdejší nálezy propůjčeny do bruntálského muzea. Další objevy pocházejí z roku 1913 od lesmistra Friedela z Hrabyně a opět směřovaly do bruntálského muzea, které patřilo do správy Řádu německých rytířů. Roku 1921 byly sbírky postoupeny Slezskému zemskému muzeu v Opavě. Mezi nejpočetnější nálezové kategorie patří keramické zlomky. Železné artefakty reprezentují hřeby, řemeslnické nástroje, nože, jezdeckou výstroj včetně podkov a udidel a také vojenské vybavení jako jsou hroty šípů či kopí. Poslední systematické zaměření pozůstatků fortifikace proběhlo v roce 1996.

Dnes je Přerovec památkou především pro historicky zájemavé návštěvníky, kterým umožňuje představit si podobu středověkého života v opavském regionu. Sice se zde nedochoval žádný viditelný stavební prvek, ale právě terénní stopy a archeologické nálezy vyprávějí příběh kontinuity osídlení a vojenské strategie na tomto území.