Štítina Zámek
Objekt se nedochoval — na místě dnes nestojí. Následující text popisuje jeho historii, ne současnou návštěvu.
Zámek Štítina byl opevněné sídlo v obci Štítina v okrese Opava. První zmínka o něm pochází z roku 1282, kdy se v listině objevuje predikát Beneše ze Štítiny. Tuto zmínku však nelze chápat jako důkaz existence kamenného hradu. Nejstarším jistým pramenem na existenci hradu je teprve listina z 18. dubna 1377, kdy patřil Janovi z Bítova.
Od konce 14. století začíná dlouhá řada vlastníků, která ilustruje důležitost tohoto sídla v opavské krajině. Mezi lety 1381 až 1383 donutil opavský kníže Přemek Jana z Bítova k prodeji Štítiny jeho bratru Aleši Zlámanci. V následujících desítiletech si ji postupně měnili různí šlechtici a majitelé – farář Mikuláš z Plšti, bratři Oneš Kyjovec a Jan z Lukavce, Hartel Tunkel, Čeněk z Tvorkova a Zbyněk Hřivnáč z Heraltic. V 15. století ji vlastnili opavští knížata Vilém a Arnošt. Roku 1461 Arnošt tvrz postoupil Jaroslavu Stošovi z Posutic.
V 16. a 17. století se dostala do rukou dalších šlechty. Od roku 1569 ji vlastnil Fridrich starší Cetrys z Kynšperka, jehož synové ji prodali v roce 1576 Mikuláši Tvorkovskému z Kravař. V roce 1806 ji získali Čejkové z Badenfeldu. Roku 1837 ji koupil Řád německých rytířů, který ji držel až do roku 1925.
Podobu Štítiny poznamenala 20. století. Po první světové válce, v březnu 1919, uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na statek vnucenou správu. V roce 1925, v rámci první pozemkové reformy, se stal zbytkový statek majetkem Františka J. Zíky, presidenta Slezské zemědělské rady. Po roce 1945 jej převzal československý stát. Část budovy využívala místní lidová správa jako kanceláře, část sloužila jako pohostinství.
V poslední fázi své existence Štítina trpěla zanedbáním. Postupem let, kdy se o objekt nikdo řádně nestaral, postupně chátral. V roce 1988 byl zpustlý a vyrabovaný zámek bez provedení památkového průzkumu a navzdory nesouhlasu památkářů zbourán. Dnes z něj nezůstala nic než historická vzpomínka a zápis v archivech.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1282
- První zmínka v listině o Benešovi ze Štítiny.
- 1377
- První jistý historický pramen o existenci hradu.
- 1837
- Nákup zámku Řádem německých rytířů.
- 1988
- Zbourání objektu navzdory protestům památkářů.
Stavební vývoj
Původně šlo o středověkou tvrz či hrad, který byl později přestavěn do podoby zámku. V průběhu staletí procházel změnami v rámci různých vlastnických období. V posledních desetiletích před zbouráním objekt značně chátral.
Historické události
1377 - první jistý historický pramen o existenci hradu, 1576 - prodej tvrze Mikulášovi Tvorkovskému z Kravař, 1837 - nákup zámku Řádem německých rytířů, 1988 - zbourání objektu.
Vlastníci
Jan z Bítova (1377), Aleš Zlámán (1381–1383), opavští knížata Vilém a Arnošt (1447–1452), Jaroslav Stoš z Posutic (1461), Matyáš Bystřický ze Studnic (1513), Jindřich Šíp z Bránice, Fridrich st. Cetrys z Kynšperka (1569), Mikuláš Tvorkovský z Kravař (1576), Čejkové z Badenfeldu (1806), Řád německých rytířů (1837), František J. Zíka (1925), československý stát (po roce 1945).
Zajímavosti
- První zmínka o zámku pochází z roku 1282, kdy se objevuje predikát Beneše ze Štítiny. - Nejstarší jistý pramen na existenci hradu je listina z 18. dubna 1377, kdy patřil Janovi z Bítova. - Od konce 14. století začíná dlouhá řada vlastníků, což ilustruje důležitost tohoto sídla v opavské krajině. - V roce 1806 získali Čejkové z Badenfeldu a roku 1837 ji koupil Řád německých rytířů, který ji držel až do roku 1925. - Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na statek vnucenou správu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Zámek ve Štítině na Opavsku už dnes nestojí. Původně tu býval hrad, nebo tvrz, a jeho příběh sahá hluboko do středověku.
Jméno Štítiny se poprvé objevuje v listině z roku 1282, v predikátu Beneše ze Štítiny. Z této zmínky ale nelze spolehlivě usuzovat, že tu už tehdy stál kamenný hrad. Nejstarší jistý doklad o hradu pochází až z listiny z 18. dubna 1377. Tehdy patřil Janovi z Bítova. Mezi lety 1381 a 1383 ho opavský kníže Přemek donutil prodat Štítinu jeho bratrovi Aleši Zlámancovi.
Potom se majitelé často střídali. Štítinu držel Mikuláš, farář v Plšti, dále bratři Oneš Kyjovec a Jan z Lukavce, Hartel Tunkel, Čeněk z Tvorkova a Zbyněk Hřivnáč z Heraltic. Jeho vdova Kateřina z Tvorkova přenechala Štítinu Tasovi z Bítova. V letech 1447 až 1452 měl hrad i ves v rukou opavský kníže Vilém a po něm jeho bratr Arnošt. Ten v roce 1461 postoupil tvrz Jaroslavu Stošovi z Posutic. Po něm ji držela jeho vdova se syny. Roku 1513 tvrz získal Matyáš Bystřický ze Studnic a po něm Jindřich Šíp z Bránice. Od roku 1569 patřila Fridrichovi staršímu Cetrysovi z Kynšperka. Jeho synové v roce 1576 prodali tvrz i se statkem Mikuláši Tvorkovskému z Kravař.
V roce 1806 získali zámek Čejkové z Badenfeldu. V roce 1837 ho od nich koupil Řád německých rytířů. Po první světové válce, v březnu 1919, uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na statek vnucenou správu. Řád vlastnil statek se zámkem až do roku 1925. Tehdy se statek v rámci první pozemkové reformy stal takzvaným zbytkovým statkem. Získal ho František Zíka, prezident Slezské zemědělské rady a Ústřední hospodářské společnosti i Centrálního skladiště v Opavě.
Po roce 1945 připadl zámek československému státu. Část budovy sloužila místnímu národnímu výboru jako kanceláře a fungovalo tu i pohostinství. Neudržovaný zámek ale postupně chátral. V roce 1988 byl zpustlý a vyrabovaný objekt zbourán. Stalo se tak bez památkového průzkumu a navzdory nesouhlasu památkářů.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do doby, kdy byla Štítina nejvyšším sídlem pánů z rodu Štětínských. Zámek stál na návrší nad řekou a byl jako hrad, který chránil svou pozdní španělskou válku. Kdo tam žil? Pánové z rodu Štětínských, kteří měli velké dohady s císařem Rudolfem II.
Bylo to jako ve hře, kdy hrdinové bojovali o moc a bohatství. A tehdy se v zámku konala i nezapomenutelná svatba mezi vévodou z Hradce a Štěpánkou, dcerou pána z rodu Štětínských.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Okolí Štítiny
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cz/pamatky-regionalni-pamatky-okres-malacky/stitina-zamek-1428074
- Wikidata (Q1428074)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: velmi staré veřejně dostupné vyobrazení / Public domain — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře