Příběh: Štítina
**„Tvá tvář se mi zjevila v okně, jako by ji tam vytesal led.“** Kamenná zeď pod ní se rozbila, když se z ní pokusila vylézt. Špičky palců jí propíchly vlhkou kůži, krev se jí valila po zápěstí, ale nezmohla se na křik. *Nebudeš se vrátit*, řekl muž v černém plášti, když ji drže…
Příběh se váže k památce
Štítina
Zobrazit památku