Kostel Nanebevzetí Panny Marie dominuje malému návrší v pražských Modřanech, kde obklopuje hřbitov a v jeho bezprostředí se nachází budova místní fary. Jde o chrám s jednou z nejdramatičtějších dějin mezi pražskými farními kostely.

Přesná doba vzniku stavby není známa. Nejstarší historická zmínka o Modřanech vůbec pochází z roku 1178, kdy kníže Soběslav II. daroval Vyšehradské kapitule dva modřanské majetky – popluží a vinici. Je pravděpodobné, že kapitula zde následně vybudovala i chrám. V prvních staletích se kostel v písemnostech objevuje jen nepřímo – v roce 1329 se na listině podepsal Vojtěch jako plebán v Modřanech. První přímá zmínka o stavbě se dochovala z roku 1380 z návštěvy říčanského arcijáhna, a roku 1384 se Modřany objevují v seznamu farních kostelů patřících k říčanskému arciděkanství.

Husitská revoluce i třicetiletá válka přinesly chrám nejhorší časy. V roce 1420, když husité táhli na zbraslavský klášter, vyplenili Modřany a kostel vypálili. Po bitvě u Bílé hory byl částečně obnoven, ale zůstal dlouho bez faráře. Během třicetileté války jej postihly další neštěstí – v roce 1631 Sasové vyplenili Zbraslavský klášter a zemědělské vsi, které mu náležely, a v roce 1639 se v modřanském kostele usídlili okupanti švédské armády generála Banéra, kteří jej využívali jako skladiště zbraní a vojenského materiálu.

Rozhodující transformaci přineslo roku 1648, kdy se po uzavření Vestfálského míru chopili rekonstrukce zbraslavští cisterciáci. Oprávnili a rozšířili stavbu tak, aby dostala dnešní podobu. V roce 1754 ji za vedení opata Adama Aysla nově zřídili od základu a opravili zvonici, která do té doby ležela v ruinách. Další zkouškou byl požár z roku 1802, který zničil nejen kostel, ale i faru se školou. Nová fara vznikla v roce 1809 a modřanská farnost byla oficiálně obnovena až 13. září 1855. Opravy v letech 1881 až 1883 přinesly kamenný kříž před chrámem a obnovení hřbitovní zdi pobořené ohněm.

Varhany doprovázejí chrám dlouhých dějin – první byly v kostele postaveny roku 1690, roku 1893 je pak vytvořil nové varhanář Josef Vanický z Třebechovic u Hradce Králové. V rozmezí let 1947–1949 přibudla k budově kruchta s moderními varhanami. Nejnovější součástí je křížová cesta z roku 2015, kterou tvoří čtrnáct žulových smírčích křížů od sochaře Miroslava Beščce z Dobříše. Každý z nich nese reliéf znázorňující jednu ze stanic od Kristova odsouzení až po uložení do hrobu. Kříže byly posvěceny 18. října 2015.