Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš (Křišťanov) Kostel

Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš ve Křišťanově vznikl v letech 1798 až 1799 jako součást postupné modernizace českého kostolního fondu za přelomu 18. a 19. století. Vysvěcen byl 17. listopadu 1799 a od té doby slouží věřícím. Do konce roku 2019 byl farním kostelem vlastní farnosti Křišťanov, dnes patří jako filiální kostel farnosti Zbytiny. Stavbu karakterizuje klasicistní architektonický sloh, který v té době nahrazoval barokní zpracování.

Nejdůležitější úpravy prošel kostel v 19. století. V roce 1843 byl kompletně vymalován, čímž se obnovila jeho interiérová výzdoba. Během téhož období došlo i ke zvýšení sakristie o patro, která se tak stala samostatnou oratorní kaplí sloužící pro dodatečné kněžské modlitby.

Architektonicky se jedná o jednolodní orientovanou stavbu s presbyteriem ukončeným trojbočem. Západní průčelí, obrácené tradičně k západ, je jednoduché a přiměřené – bez zbytečné výzdoby. Dominantou fasády je nízká předsíň, kterou věnčí dřevěná věžička se specifickou mansardovou střechou. Samotný interiér je vypracován s důsledností, jakou vyžaduje klasicismus – plochý strop bez bohatě членěných klášťů. Loď kostela dosahuje délky 14,9 metru a šířky 9,4 metru. V její západní části je umístěna dřevěná kruchta nesená čtveřicí sloupů, které ji podpírají. Od presbyteria je loď oddělena triumfálním obloukem, jak bylo zvykem. Presbyterium má hloubku 8,1 metru a šířku 6,5 metru. Na severní straně se ke kostelu připojuje patrová sakristie – jediný prostor v budově klenutý valennou klenbou s výsečemi. Střechy jsou členitě řešeny: loď má střechu sedlovou, presbyterium zakončuje valba, stejně jako i západní předsíň a sakristie. Střešní krytinu tvoří tradiční šindel. Fasády si zachovávají jednoduchost klasicismu – jsou hladké, členěné jen okny a pouze barevně zvýrazněnou fabionovou římsou.

Vybavení kostela vypovídá o pozvolných kulturních proměnách. Hlavní oltář je rokokový původ, tedy starší než sám kostel, a byl s ním současně zasvěcen. V roce 1843 jej doplnili obraz svatého Jana Nepomuckého a sochy Svaté Anny a svatého Jáchyma. Boční oltář s barokními sloupy nese obraz svatého Linharta a mladší sochy Svatého Prokopa a Floriána. Protilehlý boční oltář pochází z poloviny 18. století, tedy ještě z předchozího období, a zobrazuje Neposkvrněnou Pannu Marii s doplňujícími sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. V kostele byl v roce 1918 inventarizován soubor tří zvonů. Největší a nejstarší z nich pochází z roku 1699 a předpokládá se, že byl původně součástí jiného kostela. Vylit ho byl v Praze řemeslníkem Antonínem Schönfeldem. Varhany do kostela vyrobil krumlovský varhanář Franz Jüstl, čímž kostel získal qualitní hudební vybavení.

Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš si dodnes uchovává svou historickou podobu a představuje příklad české sakrální klasicistní architektury, kterou stojí za to znovu objevit.