Kostel svatého Bonaventury patří k zajímavým součástem historického dědictví Mladé Boleslavi. Jedná se o barokní stavbu nacházející se v severozápadní části hrazeného města, která od roku 1967 nese status kulturní památky.

První minoritský klášter v Mladé Boleslavi byl údajně založen již v roce 1293. Klášter se stal terčem husitských válek – byl vypálen a odsud vyhnáni jeho řeholníci. Po náboženských změnách v průběhu 15. století se stal majetkem Jednoty bratrské, která jej proměnila v významné centrum: sídlily zde řídící osobnosti bratrstva i jeho biskupové. Místu, kterému říkali Hora Karmel, se svěřila také bratrská škola a místo se stalo dějištěm synod všech bratří z Čech, Moravy i Slezska.

Pobělohorské období přineslo konfiskaci majetku. Cesarský majetek nejprve připadl karmelitánům, jejich práva se však ukázala sporná. V roce 1633 byli do kláštera uvedeni minorité, kteří jej znovu vybudovali spolu s kostelem v letech 1675–1711. Minorité zde zůstali až do roku 1784, kdy jsefínské reformy přivedly piaristy z Kosmonos, kteří s sebou přestěhovali také své gymnázium.

Architektonicky je stavba jednoloďí s polygonálně uzavřeným presbytářem. Novobarokní fasádu se štukaturami nechala vybudovat v roce 1902. Kostel článkují pilastry a vysoká okna se štukovými dekoracemi; tři portály umožňují vstup, na východním je vytesán letopočet 1711. Interiér kryjí valené klenby s lunetami a tři páry bočních kaplí. Zděná kruchta spočívá na třech arkádách s křížovými klenbami.

Vnitřní vybavení bylo kdysi bohaté – několik oltářů, z nichž jeden pocházel z dílny kosmonoského mistra J. Jelínka, a hlavní oltářní obraz malíře F. Laubnera z Liberce z roku 1777. Tento mobiliář byl později demontován a odvezen.

Dvacáté století přineslo proměnu. Po druhé světové válce sloužil klášter jako internát. Na konci osmdesátých let přestal kostel sloužit k pravidelným bohoslužbám. V roce 2002 byl uzavřen kvůli statickým problémům. Poslední mše v běžné komunitě se konala 28. června 2005 pod vedením kněze Pavla Macha. Od téhož roku se kostel stál majetkem magistrátu a brzy jej Vysoká škola Škody Auto převzala jako slavnostní síň.

Dnes kostel slouží akademickým slavnostem a koncertům. Přestože již dvacet let nefunguje běžně jako chrám, zůstává konsekrovanou stavbou zasvěcenou svatému Bonaventurovi s teoretickou možností budoucího bohoslužebného užití. Zasluhuje návštěvu jako místo, kde se setkaly různé etapy české duchovní historie – od minoritu přes husitskou tradici až po pobělohorské catholické restauraci.