Pamatky.cz — ilustrované panorama českých památek

Drobečková navigace

Drobečková navigace

  • Domů
  • Příběh: Svinenské Předměstí
  • Příběh: Svinenské předměstí

Site branding

Domů
pamatky.cz

Hlavní navigace

  • Domů
  • Seznam památek
  • Encyklopedie
  • Architekti
  • Náhodná památka
  • Magazín
  • 🏆 Památka roku
  • Hry & kvízy
  • 🤝 Spolupráce
    • Pro obce
    • Mapa na web
    • Odkazujte na nás
    • Registrace firmy
  • Fórum
  • Památky v kapse
  • Zaregistrovat firmu
  • O projektu
CS
  • English EN
  • Deutsch DE
  • Polski PL
  • Slovenčina SK
  • Čeština CS
Sbírejte body za každou návštěvu! Přihlásit se Registrovat zdarma

Obsah hlavní stránky

Svinenské předměstí
Smyšlený příběh

Příběh: Svinenské předměstí

Příběh: Svinenské předměstí
❧

„Ustupte, vy tvrdohlaví psi, nebo vás nechám v tomto blátě utopit dříve, než voda stihne stoupnout!“ Jakub Krčín sevřel rukojeť meče a jeho oči, studené jako led z třeboňských rybníků, přejely po tvářích lidí, kteří tu žili tři generace.

Matěj, starý mlynář s dlaněmi hrubými jako kůra dubu, neuhnul. Stál uprostřed cesty, která vedla z Novohradské brány hlouběji do předměstí, a v rusem hrdle mu bublal hněv. Kolem nich šuměly sady a v dálce se líně vlnila Zlatá stoka, jejíž voda voněla po vlhkém mechu a železe. Matěj věděl, že jeho dům, stejně jako oněch třicet dvou sousedů a všechny usedlosti, je jen v cestě nové moci. Krčín chtěl vodu. Chtěl rybník Svět. Chtěl smazat ze světa vše, co nestojí v souladu s jeho plánem.

„Tato půda je pevná, pane! Naše domy tu stojí pevně, nebudou plavat jako kachny v jezírku!“ vykřikl Matěj a ukázal prstem směrem k kostelu svaté Alžběty, kde se zvedala nejvyšší část předměstí.

Krčín se jen krátce zasmál, byl to zvuk podobný drcení štěrku pod kopytem koně. Vydal rozkaz. Muži s lopatami a sekerami začali vytyčovat hranice nové vodní říše. Obyvatelé byli hnáni pryč, severozápadně, do cizích ulic Budějovického předměstí. Matěj však zůstal do poslední vteřiny. Viděl, jak voda začíná polknout jeho zahradu, jak zaplavuje prahy domů a jak se ticho opovládá ulicemi, kde dříve zněl smích dětí a skřípání mlýnského kola.

Právě v ten večer, kdy voda už sahala po kolena a poslední z lidí opouštěli své krùmy, se u studny u kostela svaté Alžběty objevila postava. Nebyl to nikdo z místních. Byl to muž v šedém plášti, který v rukou držel starý, mosazný zvonec bez klapky. Stál na nejvyšším bodě, tam, kde země stále odmítala klesnout pod hladinu.

„Co tu hledáš, cizinci? Všechno už je v troskách!“ křikl na něj Matěj, který se vrátil pro poslední paměť domu.

Muž v plášti neodpověděl. Jen pomalu zvedl zvonec k obloze a začal do něj tlouct prázdnou dlaní. Neozýval se žádný zvuk, který by mohl slyšet lidský sluch. Přesto se stalo něco, co zvedlo chlupy na zádech všem přítomným. Voda kolem nich, která doposud stoupala s nevyhnutelnou silou, najednou ztuhla. Ne zmrzla, ale zastavila se v absolutním klidu, jako by se čas v tomto jediném místě rozhodl přestat proudit.

Matěj přistoupil blíž a uviděl, že muž v plášti nekouká na něj, ale hluboko pod hladinu, tam, kde už měly být zapadlá základní zdi a sny celého předměstí. Muž něco šeptal, slova, která zněla jako šumění tisíce ryb plujících proti proudu. V tu chvíli se z hloubky vody ozval hluboký, dunivý zvuk, připomínající praskání starého dřeva, a z hladiny vyletěla prudká fontána vody, která vteřinu později zmizela v naprostém tichu.

Když Matěj mrkl, muž v šedém plášti byl pryč. Voda znovu začala stoupat, pomalu a neúprosně, až úplně pohltila domy, sady i mlýn. Zůstal jen malý kousek země, ostrov s kostelem a tou jedinou studnou, která se vzpírala zaplavení.

Jakub Krčín vyhrál. Rybník Svět se stal skutečností a Svinenské předměstí se stalo jen vzpomínkou zapsanou v knihách. Jenže Matěj do konce svých dnů tvrdil, že v noci, když je hladina rybníka zrcadlově klidná, lze z hloubky slyšet tloučení zvonce bez klapky. Tvrdil, že muž v plášti neodešel, ale zůstal hlídat to, co voda nesebrala.

Kdo dnes stojí u studny na ostrově a přiloží ucho k jejímu kamennému rímovi, možná uslyší, jak hluboko pod nohama stále někdo šeptá jména lidí, kteří tu kdysi žili, a čeká na okamžik, kdy se voda rozhodne vrátit všechno zpět.

✦
Příběh se váže k památce Svinenské předměstí Zobrazit památku
🏘️ Pro obce a infocentra 🔗 Odkazujte na nás 🗺️ Mapa na web 🔒 Ochrana soukromí 🍪 Nastavení cookies ⚑ Oznámit nezákonný obsah 🇸🇰 Slovenské pamiatky 📡 RSS 🔎 Co lidé hledají

© 2026 pamatky.cz — provozovatel SAIT CZ spol. s r.o., IČO 43962271, DIČ CZ43962271, se sídlem Těšínská 365, 735 14 Orlová-Poruba, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 2359. Kontakt: +420 773 788 755, info@pamatky.cz.

Obchodní podmínky · Podmínky firemní prezentace · Ochrana osobních údajů · Cookies · Provozovatel · Řešení sporů (ČOI)